Souhvězdí

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Pojem souhvězdí může mít několik významů.

Obsah

Výrazné skupiny hvězd

Souhvězdí může představovat výrazné skupiny hvězd, které dávné generace ve svých představách spojovaly do tvaru zvířat, lidí, hrdinů, boha Dia v přestrojení a bájných tvorů (jakými byli např. kentauři). Souhvězdí umožňují i dnes snazší orientaci na obloze. Většina názvů souhvězdí viditelných z Evropy pochází z řecké mytologie. Z novější doby pocházejí názvy nejjižnějších souhvězdí. Pojmenovávali je mořeplavci a astronomové podle předmětů denní potřeby (Dalekohled, Drobnohled, Trojúhelník, Kružítko) a podle tam žijících ptáků (Fénix, Jestřáb, Rajka, Tukan).

Je třeba si uvědomit, že hvězdy tvořící jedno souhvězdí zpravidla nepojí navzájem žádné jiné vztahy kromě toho, že se náhodně při pozorování ze Země promítají do stejné oblasti oblohy. Ve skutečnosti jsou od nás různě vzdáleny. Od Polárky nebo Deneba bychom viděli zcela jiná souhvězdí. Jsou to tedy „naše souhvězdí“. I v tom smyslu, že jsou dočasná: v důsledku vlastního pohybu hvězd se za dobu desetitisíců roků hvězdy posunou po obloze natolik, že se změní tvar souhvězdí.

Ptolemaiův Almagest obsahoval 48 souhvězdí viditelných ze středomořské oblasti. Od 16. až do 18. století vznikla řada nových souhvězdí a několik z nich bylo opět zrušeno. Původní souhvězdí neměla žádné ohraničení, což vedlo někdy k nejasnostem.

Přesně vymezená oblast oblohy

Souhvězdí může být přesně vymezená oblast oblohy, ohraničená pevnými hranicemi (schválenými IAU v roce 1930) a nazvaná jménem souhvězdí, které v ní leží. Hranice souhvězdí tvoří oblouky deklinačních kružnic a oblouky paralel pro epochu 1. ledna 1875. Počet souhvězdí je 88 a plně kryjí celou oblohu. Nová souhvězdí nelze přidávat a ustanovená souhvězdí nelze měnit. Slouží k lepší orientaci na obloze a v hrubých rysech se shodují s dřívějším historickým rozdělením. Ve velikosti souhvězdí jsou velké rozdíly. Např. Equuleus (Koníček) má rozlohu pouze 72 čtverečné stupně, Hydra (Vodní had) zabírá 1303 čtverečných stupňů.

Nejjasnější hvězdy

Nejjasnější hvězdy v souhvězdí se obvykle označují písmeny řecké abecedy, pořadovými čísly podle rostoucí rektascenze a někdy též (zejména na jižní obloze) latinskými písmeny (viz označení hvězd). Hvězdy jsou označeny těmito znaky a trojpísmennou zkratkou latinského názvu souhvězdí. Každé souhvězdí má své latinské jméno, schválené IAU a užívané po celém světě (např. Canis Maior, Leo, Gemini). Při označení hvězd se užívá v 2. pádě (Canis Maioris, Leonis, Geminorum). Např. nejjasnější hvězda naší oblohy (Sirius) má název Alfa Canis Maioris a v textu se označuje zkratkou a CMa. Čeština (stejně jako i jiné jazyky) má pro každé souhvězdí svůj název, který je zpravidla (ale ne vždy) překladem latinského názvu.

Viditelnost souhvězdí závisí na geografické šířce pozorovatele, na deklinaci souhvězdí a na roční době. Souhvězdí – podobně jako Slunce – vycházejí a zapadají, takže jejich poloha na obloze závisí na hodině pozorování.

Přehled souhvězdí

mezinárodní název druhý pád český název zkratka
Andromeda Andromedae Andromeda And
Antlia Antliae Vývěva Ant
Apus Apodis Rajka Aps
Aquarius Aquarii Vodnář Aqr
Aquila Aquilae Orel Aql
Ara Arae Oltář Ara
Aries Arietis Skopec, Beran Ari
Auriga Aurigae Vozka Aur
Bootes Bootis Honák, Pastevec Boo
Caelum Caeli Rydlo Cae
Camelopardalis Camelopardalis Žirafa Cam
Cancer Cancri Rak Cnc
Canes Venatici Canum Venaticorum Honící psi CVn
Canis Maior Canis Maioris Velký pes CMa
Canis Minor Canis Minoris Malý pes CMi
Capricornus Capricorni Kozoroh Cap
Carina Carinae Lodní kýl Car
Cassiopeia Cassiopeiae Kasiopeja Cas
Centaurus Centauri Kentaur Cen
Cepheus Cephei Cefeus Cep
Cetus Ceti Velryba Cet
Chameleon Chameleontis Chameleon Cha
Circinus Circini Kružítko Cir
Columba Columbae Holubice Col
Coma Berenices Comae Berenices Vlasy Bereniky Com
Corona Austrina Coronae Austrinae Jižní koruna CrA
Corona Borealis Coronae Borealis Severní koruna CrB
Corvus Corvi Havran Crv
Crater Crateris Pohár Crt
Crux Crucis Jižní kříž Cru
Cygnus Cygni Labuť Cyg
Delphinus Delphini Delfín Del
Dorado Doradus Mečoun Dor
Draco Draconis Drak Dra
Equuleus Equulei Koníček Equ
Eridanus Eridani Eridanus Eri
Fornax Fornacis Pec For
Gemini Geminorum Blíženci Gem
Grus Gruis Jeřáb Gru
Hercules Herculis Herkules Her
Horologium Horologii Hodiny Hor
Hydra Hydrae Hydra Hya
Hydrus Hydri Malý vodní had Hyi
Indus Indi Indián Ind
Lacerta Lacertae Ještěrka Lac
Leo Leonis Lev Leo
Leo Minor Leonis Minoris Malý lev LMi
Lepus Leporis Zajíc Lep
Libra Librae Váhy Lib
Lupus Lupi Vlk Lup
Lynx Lyncis Rys Lyn
Lyra Lyrae Lyra Lyr
Mensa Mensae Tabulová hora Men
Microscopium Microscopii Drobnohled Mic
Monoceros Monocerotis Jednorozec Mon
Musca Musca Moucha Mus
Norma Normae Pravítko Nor
Octans Octantis Oktant Oct
Ophiuchus Ophiuchi Hadonoš Oph
Orion Orionis Orion Ori
Pavo Pavonis Páv Pav
Pegasus Pegasi Pegas Peg
Perseus Persei Perseus Per
Phoenix Phoenicis Fénix Phe
Pictor Pictoris Malíř Pic
Pisces Piscium Ryby Psc
Piscis Austrinus Piscis Austrini Jižní ryba PsA
Puppis Puppis Lodní záď Pup
Pyxis Pyxidis Kompas Pyx
Reticulum Reticuli Síť Ret
Sagitta Sagittae Šíp Sge
Sagittarius Sagittarii Střelec Sgr
Scorpius Scorpii Štír Sco
Sculptor Sculptoris Sochař Scl
Scutum Scuti Štít Sobieského Sct
Serpens Serpentis Had Ser
Sextans Sextantis Sextant Sex
Taurus Tauri Býk Tau
Telescopium Telescopii Dalekohled Tel
Triangulum Trianguli Trojúhelník Tri
Triangulum Australe Trianguli Australis Jižní trojúhelník TrA
Tucana Tucanae Tukan Tuc
Ursa Maior Ursae Maioris Velká medvědice UMa
Ursa Minor Ursae Minoris Malý medvěd UMi
Vela Velorum Plachty Vel
Virgo Virginis Panna Vir
Volans Volantis Létající ryba Vol
Vulpecula Vulpeculae Lištička, Liška Vul

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]