Leo
Z Wikina
(2. pád Leonis, zkr. Leo, čes. Lev)
Souhvězdí jarní oblohy.
Vyhlášená delfská věštkyně Pýthie poradila kdysi hrdinovi Heraklovi (Herkulovi), aby vstoupil do služeb mykénského krále. Herakles uposlechl a odešel do Mykén. Tam dostal několik obtížných úkolů. Nejdříve měl zabít lva, který žil v blízkých horách. Lev byl neobyčejně velký a sužoval celý kraj. Herakles jej našel v jedné jeskyni (dodnes ji ukazují turistům!) a omráčil mohutným kyjem. Pak ho zardousil a odnesl králi do Mykén. Krále vyděsila Heraklova obrovská síla. Vyslal ho proto zabít devítihlavou Hydru a doufal, že jej zahubí. Ale Herakles i tento úkol splnil. Pro svoji statečnost se stal záhy proslulým a nesmrtelným. Byl přijat mezi bohy na Olymp a dostal se i na oblohu (souhvězdí Herkula). S ním se tam na památku jeho hrdinských činů objevily i jeho oběti: Lev, Hydra a Rak. Lev je zvířetníkové souhvězdí, které tvarem připomíná krále zvířat. Nachází se na jih od Velkého vozu. Slunce prochází souhvězdím Lva od poloviny srpna do poloviny září. Před 4000–5000 lety byl ve Lvu bod letního slunovratu. Od té doby se v důsledku precese posunul přes Raka do Blíženců. V jarních měsících ho uvidíme ve večerních hodinách, v listopadu časně ráno. Mezi 11. a 20. listopadem z něho vyletují meteory roje Leonid. Jasný Regulus je jedním ze čtyř „strážců oblohy“ čili královských hvězd. Byly to hvězdy, které na úsvitu dějin označovaly bod letního slunovratu (Regulus), jarní bod (Aldebaran), zimní slunovrat (Fomalhaut) a podzimní bod (Antares). Královské hvězdy rozdělovaly dráhu Slunce (ekliptiku), a tím i rok na čtyři části – roční období. Např. Slunce mezi Regulem a Antarem znamenalo léto atd. Dnes bychom u nás asi nenašli nikoho, kdo by dny v roce určoval podle hvězd. Ale v dávných dobách si každý pastevec, zemědělec i mořeplavec musel určovat čas roku i dne sám. Tím si také vysvětlujeme všeobecný zájem o oblohu v dávných dobách.
| α | δ(°) | r (ly) vr | (km s—1) | mV | spekt | B–V | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| α Regulus | 10h08m | +12,0 | 78 | +4 | 1,4 | B7 V | –0,1 |
| β Denebola | 11h49m | +14,6 | 36 | 0 | 2,1 | A3 V | 0,1 |
| γ Algieba | 10h20m | +19,8 | 125 | –37 | 2,6 | K1 III | 1,2 |
| δ Zosma | 11h14m | +20,5 | 58 | –21 | 2,6 | A4 V | 0,1 |
| ε Ras Elased Australis | 9h46m | +23,8 | 250 | +5 | 2,0 | G1 II | 0,8 |
| ç Adhafera | 10h17m | +23,4 | 260 | –15 | 3,4 | F0 III | 0,3 |
| θ Coxa | 11h14m | +15,4 | 178 | + 8 | 3,3 | A2V | –0,0 |
| λ Alterf | 9h32m | +23,0 | 331 | +27 | 4,3 | K5III | 1,5 |
| µ Ras Elased Borealis | 9h53m | +26,0 | 133 | +14 | 3,9 | K2IIIb | 1,2 |
| α | δ(°) | r (ly) | typ | mV | d | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| M 65 | 11h19m | +13,1 | 110 x 106 | Sa | 9,3 | 8´´ x 1,5´´ |
| M 66 | 11h20m | +13,0 | 110 x 106 | Sb | 8,9 | 8 x 2,5 |
| M 95 | 10h44m | +11,7 | 124 x 106 | SBb | 9,7 | 4,4 x 3,3 |
| M 96 | 10h47m | +11,8 | 124 x 106 | Sa | 9,2 | 6 x 4 |
| M 105 | 10h48m | +12,6 | 124 x 106 | E1 | 9,3 | 2,0 |
Obsah |
