Meteor
Z Wikina
(z řec. meteoros – vznášející se v ovzduší, čes. létavice, padající hvězda)
Optický jev ve vysoké atmosféře. Trvá zlomek sekundy až několik sekund. Je projevem srážky meteoroidu se Zemí. Meteoroid vletí do atmosféry rychlostí 11-72 km s–1, podle toho, zda Zemi dohání v jejím pohybu kolem Slunce, nebo zda se s ní čelně srazí. Ve výškách kolem 100 km se třením o vzduch meteoroid na povrchu rozžhaví a roztaví. Vzduch strhává kapičky z jeho roztaveného povrchu (proces nazývaný ablace). Srážkami s molekulami vzduchu dochází k excitaci atomů nejen meteoroidu, ale i vzduchu. Teplota zářivé oblasti, určená spektrálně, je 4600 K a v oblasti výbuchu až 10 000 K. Při deexcitaci ecxitovaných atomů pak na chvilku pozorujeme svítící meteor, který se rychle pohybuje po obloze. Kolem viditelného meteor se vytvoří sloup plazmatu, na jehož elektronech se snadno odrážejí (resp. rozptylují) rádiové vlny. Sloup plazmatu lze sledovat pomocí meteorického radaru. To umožňuje sledovat i denní meteorické roje.
Za jasné bezměsíční noci lze vidět 5-10 meteor během hodiny. To jsou sporadické meteory, které se objevují čas od času v libovolných místech oblohy a létají v nejrůznějších směrech. V době meteorického roje lze vidět v hodině mnoho desítek až stovek meteor vyletujících zdánlivě z jediného místa, tzv. radiantu roje. Dobře přizpůsobené oko uvidí meteor až do 5 mag. Zvlášť velké a jasné meteor (jasnější než -4 mag) se nazývají bolidy. Naopak velmi slabé teleskopické meteory lze spatřit jen dalekohledem, citlivými televizními kamerami nebo radarem.
Na astronomických observatořích se meteor zachycují fotograficky soustavou meteorických kamer. Spektra meteorů přinášejí informace o procesech v nich probíhajících.
Vizuálnímu pozorování meteorů se věnuje celá řada amatérů a lidových hvězdáren. Zakreslují dráhu meteor a určují jeho hvězdnou velikost. Jasnost meteor pozorovatel odhadne porovnáním s hvězdnou velikostí hvězd, Měsíce či planet. Seznam si pozorovatel sestaví podle potřeby, např.:
| -10 mag | měsíční čtvrť |
| -4,5 mag | Venuše |
| -2,5 mag | Jupiter |
| -1,5 mag | Sirius |
| 0 mag | Capella, Vega |
| +1 mag | Deneb, Altair |
| +2 mag | Polárka, Alpha Andromedae, Kochab |
| +2,5 mag | Epsilon Cygni, Alpha Cephei, Alpha Pegasi |
| +3 mag | Beta Cygni, Gama Ursae Minoris, Eta Pegasi |
| +3,5mag | Epsilon Cassiopeiae, Iota Cephei |
Obsah |
Odkazy
Reference
Související témata
- Meteoroid
- Meteorická bouře
- Meteorická astronomie
- Meteorická stopa
- Meteorické kamery
- Meteorické železo
- Meteorický déšť
- Meteorický kámen
- Meteorický kráter
- Meteorický prach
- Meteorický radar
- Meteorický roj
