Meteorický roj

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Meteorický roj je krátkodobé zvýšení frekvence meteorů, které zdánlivě vyletují z jednoho místa na obloze.

Ve skutečnosti jsou dráhy meteorů přibližně rovnoběžné a jejich sbíhavost v úběžníku (radiantu) je jen důsledkem perspektivy - podobně jako zdánlivá sbíhavost kolejí nebo slunečních paprsků pronikajících skulinami v oblacích.)

Obsah

Názvy meteorických rojů

Souhvězdí, ve kterém se radiant nachází, určuje název meteorického roje: Perseidy mají radiant v souhvězdí Persea, Orionidy v souhvězdí Oriona, Leonidy v souhvězdí Leo. Je-li v jednom souhvězdí více radiantů, pak se označují podle blízké hvězdy, např. Éta Aquaridy mají radiant u hvězdy Éta v souhvězdí Aquarius, Tau Aquaridy u hvězdy Tau v témž souhvězdí, Théta Cetidy u hvězdy Théta v souhvězdí Cetus atd. Některé meteorické roje mají název podle mateřské komety: Giacobinidy jsou pozůstatky komety Giacobini–Zinner.

Denní meteorické roje

Meteorický roj, jehož radiant je nad obzorem jen v denní době, se nazývá denní meteorický roj. Lze jej pozorovat pouze meteorickým radarem. K nejaktivnějším denním rojům patří Arietidy, Beta Tauridy, Sagittaridy a Zéta Perseidy.

Noční meteorické roje

Nejznámější noční meteorické roje jsou uvedeny v tabulce. Hodinová frekvence meteorů je u některých rojů stálá, u jiných rok od roku silně kolísá - např. Leonidy v r. 1966 měly mimořádnou frekvenci asi 150 000 meteorů za hodinu. Dochovaly se záznamy o významných meteorických rojích v minulosti. Nejstarší dosud známý záznam o roji (Lyrid) je z r. 687 př. Kr. Zmínka o Perseidách pochází z r. 36 po Kr. a zpráva o Leonidách pochází z r. 902 po Kr.

Vědecký výzkum však začal až v 18. stol. V r. 1886 G. Schiaparelli dokázal, že dráhy Perseid se shodují s drahou komety 1862 III. Tím byl vysvětlen původ meteorického roje: je to proud meteoroidů, které opustily kometu a pohybují se dál v blízkosti její dráhy. Meteorický roj je optický jev v zemské atmosféře, který pozorujeme, kdykoliv Země prolétá proudem meteoroidů, které za sebou zanechává mateřská kometa. Celkové množství meteoroidů obíhajících v prstenci podél dráhy komety může svou hmotností několikrát převyšovat současnou hmotnost samotné komety. Výpočty např. ukazují, že hmotnost proudu meteoroidů, který za sebou zanechala Halleyova kometa a jímž Země prochází kolem 21. října (viz Orionidy) a začátkem května (viz Éta Aquaridy), je několikrát větší než hmotnost jejího nynějšího jádra.

Rozložení meteoroidů podél dráhy může být rovnoměrné a pozorovaný roj se nazývá permanentní roj. Jeho činnost se rok od roku nemění. Takovým rojem jsou Perseidy. Naopak u periodických rojů je hustota proudu nerovnoměrně rozložena podél dráhy a vysoká činnost se opakuje po určité periodě, kdy Země prolétá zvláště hustou oblastí. Takovým rojem jsou Leonidy. Jsou ještě dočasné roje (např. Andromedidy), u nichž se činnost postupně zmenšuje, až po řadě let zcela ustává.

Významnější noční meteoritické roje

název roje období
od – do
činný radiant hodinová
frekvence
rektascenze deklinace
Qadrantidy 28.12.–7.1. 15h28m 50° 30
(Dubnové) Lyridy 19.4.–24.4. 32h12m 32° 12
Eta Aquaridy 3.5.–8.5. 22h24m 20
Červnové Lyridy 10.6.–21.6. 18h32m 35° 8
Ophiuchidy 17.6.–26.6. 17h20m -20° 6
Delta Aquaridy 24.7.–6.8. 22h36m 35
Alfa Piscidy 26.7.–5.8. 22h40m -30° 8
Alfa Capricornidy 25.7.–9.8. 20h36m -10° 8
Perseidy 1.8.–18.8. 03h04m 58° 60
(Kappa) Cygnidy 19.8.–22.8. 19h20m 55° 4
Giacobinidy 9.10. 17h35m 55°
Orionidy 16.10.–26.10. 6h24m 15° 30
Tauridy 25.10.–20.10. 3h44m 14° 12
Cepheidy 7.11.–11.11. 23h30m 63° 8
Leonidy 15.11.–19.11. 10h08m 22° 10
Geminidy 8.12.–14.12. 7h28m 33° 55
Ursidy 20.12.–23.12. 14h28m 76° 10

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Charakteristika rojů

Roje

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]