Halleyova kometa
Z Wikina
Halleyova kometa je nejznámější kometa vůbec. Nejdále zabíhá až za dráhu Neptuna a v perihelu je Slunci blíže než Venuše. Je výjimečná, pokud jde o pojmenování. Zatímco podle zvyklostí kometa nese jméno svých objevitelů (Mrkos, Kresák, Kohoutek, Pajdušáková, Hyakutake...), v tomto případě to neplatí. Edmund Halley kometu neobjevil. Pomocí Newtonových zákonů v roce 1705 „pouze“ předpověděl, že jasná kometa pozorovaná v letech 1531, 1607 a 1682 je totéž těleso a že se znovu objeví roku 1758. Kometa se skutečně navrátila o Vánocích 1758. Halley se jí však nedočkal, neboť zemřel v roce 1742. Je to periodická kometa s dobou návratu přibližně 76 let. Její návrat se nedá přesně předpovědět, neboť velké planety působí poruchy dráhy. Ukázalo se, ze celá řada historických záznamů o kometách se vztahuje k Halleyově kometě. Nejblíže kolem Slunce procházela roku 11 před Kristem a 66 po Kristu (Nemohla být onou kometou, která zářila při Ježíšově narození.) Od zaznamenaného pozorování v roce 239 před Kristem do posledního objevení v roce 1986 její oběžná doba kolísala v rozmezí od 74,4 do 79,2 roku. Proto i předpověď příštího návratu na rok 2061 se nemusí přesně splnit. Halleyho kometa vykonává retrográdní pohyb (proti směru pohybu planet – viz obr.), zatímco ostatní krátkoperiodické komety se obvykle pohybují ve směru pohybu planet. Pozorování komety bylo koordinováno v rámci International Halley Watch (Mezinárodní sledování Halleyovy komety). V rámci této rozsáhlé mezinárodní spolupráce bylo ke kometě vypraveno pět sond: Vega 1 a Vega 2 (SSSR), Sagikake a Suisei (Japonsko) a Giotto (ESA). Zejména sonda Giotto pořídila jedinečné snímky jádra komety zblízka (viz obr.). Proti očekávání se ukázalo, že ledové jádro je zcela černé – zřejmě od uhlíkového prachu. Jeho hustota je nad očekávání malá (0,1 g cm−3): jádro je zřejmě velmi porézní, s mnoha prázdnými prostůrky, z nichž vysublimoval led. Jádro Halleyovy komety má albedo pouze 0,03 a je tak nejčernějším tělesem ve sluneční soustavě vůbec. Je černější než uhlí. Vlastnosti
velikost jádra: 16 × 8 × 8 km
hustota: 0,1 g cm−3
Pohyb
sklon dráhy: 162,24°
průměrná oběžná doba: 76 r.
výstřednost dráhy: 0,967
vzdálenost v přísluní: 0,587 AU
Obsah |
