Albedo
Z Wikina
Poměr světelného toku difuzně odraženého od povrchu ke světelnému toku dopadajícímu kolmo na tento povrch. Je definováno různými způsoby jako poměr mezi rozptýleným a dopadajícím zářením:
Obsah |
Rovinné albedo
Rovinné albedo (zvané též normální albedo nebo též normální odrazivost) je poměr světla odraženého a dopadajícího na rovinnou plochu, jestliže světlo dopadá a odráží se v kolmém směru. Při tom se berou v úvahu různé zákony difuze (Lambertovo a., Seeligerovo a.). Rovinné a. sněhu je téměř 1, zatímco uhlí pouze 0,04;
Bondovo albedo
Bondovo albedo (zvané též sférické albedo nebo planetární albedo) je poměr světelného toku odraženého od planety (kulového tělesa) ke světelnému toku, který na ni dopadá v rovnoběžném svazku. Je zřejmé, že takováto definice je velmi vhodná pro osvětlení planet (měsíců, planetek) rovnoběžným svazkem slunečních paprsků;
Geometrické albedo
geometrické albedo (angl. geometric albedo) je poměr měřené hustoty světelného toku z tělesa (např. planety), jehož fázový úhel je nulový k hustotě zářivého toku (jaký bychom měřili) z rovinného disku stejně velikého (jako těleso), ve stejné vzdálenosti a s dokonalou difuzí.
A. tělesa, které by všechno dopadající záření plně rozptylovalo po okolí, by bylo rovno jedné, naproti tomu a. tělesa, jež by všechno dopadající záření pohlcovalo (tj. černého tělesa), by bylo rovno nule. Porovnání změřeného a. planety, měsíce, planetky s albedy různých látek na Zemi dovoluje určovat povrchové vlastnosti těchto kosmických těles. Tak např. sopečné horniny na Zemi, Měsíci nebo na Marsu mají vesměs nízké a. (0,06–0,07). Naopak čistý sníh či led a některé Saturnovy měsíce (např. Enceladus) mají vysoké a. blízké jednotce.
