Bondovo albedo
Z Wikina
Bondovo albedo (také: planetární albedo, sférické albedo, globální albedo) je albedo kulového tělesa (např. planety, měsíce), na které dopadá rovnoběžný svazek světla.
Obsah |
Charakteristika
Bondovo albedo je podíl světelného toku rozptýleného povrchem koule (do všech směrů) a světelného rovnoběžného toku na kouli dopadajícího. Nejnižší možná hodnota je nula pro dokonale černou kouli, která všechno dopadající světlo pohltí. Nejvyšší možná hodnota je jedna, pro kouli s dokonale bílým povrchem, který jen redistribuuje světlo a nic nepohltí.
Bondovo albedo je mírou energetické rovnováhy planety. Je nazváno podle amerického astronoma G. P. Bonda, který v roce 1861 porovnával jasnost (hvězdnou velikost) Slunce, Měsíce a Jupitera. Hodnota Bondova albeda závisí na spektru dopadajícího záření, neboť je definováno přes všechny vlnové délky světla. Přístroje na družicích měřily Bondovo albedo Země. Průměrné hodnoty byly 0,33. (Jinými slovy, třetina dopadajícího slunečního záření se odráží od zemského povrchu a atmosféry zpět do kosmického prostoru. Dvě třetiny jsou Zemí pohlceny (přeměněny v teplo). Venuše pokrytá hustými oblaky má albedo 0,76 a Měsíc jen 0,12.