Záření
Z Wikina
Obsah |
Šíření energie
šíření energie (a informace) prostorem ve formě fotonů (elektromagnetických vln), částic (korpuskulí), [[gravitačních vln. Rozeznáváme elektromagnetické záření (fotonové záření), korpuskulární záření, gravitační záření. Neutrinové záření je považováno za korpuskulární záření, třebaže není dosud (r. 2000) zcela spolehlivě potvrzeno, zda neutrina mají nenulovou hmotnost. Kosmické záření je složeno z částic i fotonů o vysokých energiích (tedy kombinace korpuskulárního a fotonového záření). Z blízkosti černých děr je vysíláno Hawkingovo záření, jímž se černá díra pozvolna „vypařuje“.
Proces
proces vysílání energie z tělesa, totéž co vyzařování nebo emise. Podle mechanismu, jakým je záření vysíláno, rozeznáváme anihilační záření, brzdné záření, tepelné záření, cyklotronové záření, Čerenkovovo záření, synchrotronové záření, Hawkingovo záření, rekombinační záření.
Záření
(bez upřesňujícího přídavného jména) v užším slova smyslu označuje elektromagnetické záření. Z hlediska mikroskopického (kvantového) je někdy výhodnější hovořit o kvantech elektromagnetického záření čili fotonech. Proto „záření“, „elektromagnetické záření“ a „fotonové záření“ jsou synonyma.
Pro vývoj vesmíru má záření základní význam. V prvém období po vzniku, trvajícím 300 000 let, převažovalo záření nad hmotnou (to je částicovou ) složkou. Přitom se porovnává hustota energie obou složek (tj. hustota záření) a hustota klidových energií všech částic obsažených v 1 cm3 (1 m3). Proto se tento počáteční úsek vývoje vesmíru nazývá zářivé období.
Okolní svět poznáváme prostřednictvím fotonů, které jsou nositeli energie e informace. Proto je nutné znát důležité zářivé veličiny a jejich vztahy. Zářivé veličiny vyjadřují kvantitativně vlastnosti fotonového záření. Mezi nimi je základní veličinou množství záření. V astronomii se mnohá měření zakládají na představě černého tělesa. Množství a hustota záření v dutině černého tělesa jsou určeny teplotou podle Stefanova zákona. Je to součet energií všech fotonů v černém tělese. Rozložení fotonů podle energie (čili množství záření podle kmitočtu) vyjadřuje Planckův zákon a jejich maximum vyjadřuje Wienův zákon.
Každý kosmický objekt (prach, planeta, měsíc, planetka, hvězda, mezihvězdná hmota, galaxie, galaktická kupa) je zdrojem záření. Celková energie vyzařovaná za jednu sekundu do okolního prostoru, tedy zářivý výkon, se obvykle nazývá zářivost tělesa. Světelný výkon, který je částí zářivosti hvězdy, astronomové nazývají svítivostí hvězdy (nebo luminozita).
Z pojmu množství záření (a množství světla) jsou odvozeny důležité termíny z oboru radiometrie a fotometrie uzívané v astronomii. Tok polarizovaného záření měří polarimetrie. Přesné určení směru, odkud tok záření přichází (tj. určení polohy zdroje) je předmětem astrometrie. Zastoupení fotonů podle jejich energie (hn) měří spektrální fotometrie.
Odkazy
Reference
Související témata
- Anihilační záření
- Brzdné záření
- Čerenkovovo záření
- Cyklotronové záření
- Daleké ultrafialové záření
- Detektor elektromagnetického záření
- Fosilní záření
- Elektromagnetické záření
- EUV-záření
- Zdroje EUV-záření ve vzdáleném vesmíru
- Emise záření
- Gama-záření
- Hawkingovo záření
- Infračervené záření
- Intenzita záření
- Interakce hmoty a záření
- Krátkovlnné záření
- Koherentní záření
- Inverzní brzdné záření
- Ionizační záření
- Korpuskulární záření
- Kosmické záření
- Globální sluneční záření
- Gravitační záření
- Gyrační záření
- Gyrosynchrotronové záření
- Kirchhoffovy zákony (záření)
- Množství záření
- Hvězdice kosmického záření
- Monochromatické záření
- UV záření
- Mikrovlnné záření
- Záření černého tělesa
- Záření Země
- Zdroj záření
- Vlastní záření atmosféry
- Synchrotonové záření
- Vydatnost záření
- Ultrafialové záření
- UV-záření
- Viditelné záření
- Tepelné záření
- Tlak záření
- Tok záření
- Tvrdé rentgenové záření
- Subkosmické záření
- Submilimetrové záření
- Světelná účinnost záření
- Soumrakové záření atmosféry
- Sprška kosmického záření
- Sluneční kosmické záření
- Sluneční složka kosmického záření
- Sluneční záření
- Sekundární kosmické záření
- Měkké rentgenové záření
- Nekoherentní záření
- Synchrotronové záření
- Netepelné záření
- Neutrinové záření
- Oddělení záření od hmoty
- Pásy pronikavého záření
- Primární kosmické záření
- Pronikavé záření Země
- Přímé sluneční záření
- Rádiové záření
- Rádiové záření planet
- Reemise záření
- Rekombinační záření
- Reliktní záření
- Rentgenové záření
- Rovnice kontinuity záření
- Rovnice přenosu záření
- Rozptýlené sluneční záření
- Dlouhovlnné záření
