Sekundární kosmické záření

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Tok energetických částic v atmosféře vyvolaný velmi energetickými částicemi primárního kosmického záření. Při srážce s atomem kyslíku nebo dusíku v atmosféře se jádro „vypaří“, tj. rozpadne se na nukleony (protony a neutrony), mezony p (neutrální p0, a s elektrickým nábojem p+ a p), úlomky atomových jader (alfa-částice), deuterony, gama-fotony.

p0-mezony se rozpadají asi za 10–15 s na dva energetické gama-fotony. Ty se v blízkosti jader materializují na elektron a pozitron. Při průletu elektronu, nabitého mezonu a pozitronu kolem jádra se vyzáří intenzivní gama-foton (tzv. brzdné záření). Tento proces se mnohokrát opakuje během tisíciny sekundy a všechny zúčastněné částice pokračují téměř ve směru původní primární částice. To je tzv. měkká složka sekundárního kosmického záření. Tvrdá složka sekundárního kosmického záření je přenášena p+- a p-mezony. Říká se jí proto také mezonová složka. Mezony se rozpadají na miony (m-mezony) a neutrina. Protony a neutrony z vypařených jader představují nukleonovou kaskádu. Způsobují rozpad dalších atomových jader, a tak rozmnožují tok nukleonů.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]