Neutrino
Z Wikina
Stabilní elementární částice bez elektrického náboje a s nulovou nebo téměř nulovou hmotností. Je bez elektrického náboje a podléhá jen slabé interakci a gravitaci. Vzniká při beta-rozpadu. Bylo předpovězeno v r. 1931, aby bylo možno vysvětlit chybějící energii a hybnost při beta-rozpadu. Neutrina mají poloviční spin a patří tedy do skupiny fermionů. Jsou to „lehké částice“, které s elektrony, miony a tauony tvoří skupinu leptonů. Mají leptonové číslo +1. Jejich antičástice (tj. antileptony) mají leptonové číslo –1.
Neutrina jsou „velmi plaché“ částice, které interagují s ostatními částicemi jen velice málo. Proto se je podařilo experimentálně dokázat až v r. 1956. Jen jedno neutrin ze 100 mld. uvolněných v nitru Slunce je zachyceno, ostatní proniknou přímo do kosmického prostoru. Z 1024 slunečních neutrin, která projdou naším organismem, se zachytí pouze jedno nebo dvě. Země je pro neutrina průzračná, takže neutrinové detektory mohou být umístěny v hlubokých dolech, kde jsou činné nepřetržitě ve dne v noci.
Existují tři druhy neutrin: elektronové neutrino (ve), které se vyskytuje v reakcích s elektrony, mionové neutrino (nm), spojené s miony, a tauonové neutrino (nt), které provází vznik či zánik tauonů. Všechny tři druhy neutrin se podařilo dokázat v laboratořích. Tauonové neutrino pozorovali v r. 2000 ve Fermiho laboratoři (v Batavii u Chicaga).
Elektronová neutrina (ve) se uvolňují v obrovském množství uvnitř hvězd, kde probíhají termonukleární reakce. Při nich se ve vznikajícím atomovém jádru mění protony (p) v neutrony (n) a vznikají neutrina: p → n + e+ + ne. Tento rozpad je základním krokem nukleogeneze – vzniku jader těžších prvků z vodíku. Z hvězdy, jako je Slunce, uniká každou sekundu 1038 elektronových neutrin, neboť tolik protonů se přemění v neutrony.
Nesmírný tok neutrin je uvolňován z nitra kolabující supernovy. Detektor Kamiokande zachytil neutrina ze supernovy z února r. 1987 (SN 1987A). Vyzářená neutrina vynášejí z hroutícího se nitra zanikající hvězdy teplo, takže hvězda se zhroutí pod vlastní tíhou v krátkém okamžiku. Bez neutrin by gravitační kolaps nebyl možný.
| částice | symbol | klidová energie (?) | elektrický náboj | leptonové číslo |
|---|---|---|---|---|
| elektron | e– | 0,511 MeV | –1 | +1 |
| elektronové neutrino | ne | < 8 eV | 0 | +1 |
| pozitron | e+ | 0,511 | +1 | –1 |
| elektronové antineutrino | ne | < 8 eV | 0 | –1 |
| mion | m– | 106 MeV | –1 | +1 |
| mionové neutrino | nm | < 35 MeV | 0 | +1 |
| kladný mion | m+ | 106 MeV | +1 | –1 |
| mionové antineutrino | ~nm | < 35 MeV | 0 | –1 |
| tauon | t– | 1777 MeV | –1 | +1 |
| kladný tauon | t+ | 1777 MeV | +1 | –1 |
| tauonové neutrino | nt | <0,25 MeV | 0 | +1 |
| tauonové antineutrino | ~nt | <0,25 MeV | 0 | –1 |
Obsah |
Odkazy
Reference
Související témata
- Neutrinová astronomie
- Neutrinová observatoř
- Neutrinová zářivost
- Neutrinové moře
- Neutrinová oscilace
- Neutrinové Slunce
- Neutrinové záření
- Neutrinové zdoje
- Neutrinový detektor