Slabá interakce

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Jediná ze čtyř interakcí elementárních částic, která (podle dnešních znalostí) nevytváří žádný vázaný systém částic. Slabou interakcí jsou vybaveny všechny elementární částice (s výjimkou fotonu, gluonu a hypotetického gravitonu). Působí rozpad, rozptyl i produkci elementárních částic. Částice, které se slabou interakcí rozpadají, se vyznačují velmi pomalým rozpadem, trvajícím řádově 10–10–10–6 s. Pomalost jejich rozpadu je způsobena tím, že některé běžně se zachovávající veličiny (parita, podivnost) se nezachovávají při procesech způsobených slabou interakcí (obdoba zakázaných čar ve spektroskopii). Proto je rozpad částic (např. pionů, mionů) zakázaný a o mnoho řádů pomalejší než rozpad částic silnou interakcí (např. rezonancí).

Slabá interakce působí na velmi malou vzdálenost, menší než 10–15cm. Je zprostředkována těžkými bosony W+, Z0 a W–), jejichž hmotnost je přibližně 100´ větší než hmotnost protonu. Všechny procesy, při nichž se vyskytnou neutrina, jsou způsobeny slabou interakcí Např. rozpad protonu – základní termonukleární reakce ve hvězdách – je provázen vznikem elektronového neutrina. Vzhledem k velmi malému dosahu slabé interakce je pravděpodobnost interakce neutrin s hmotou velmi malá.

Pokud k tomuto vzácnému jevu dojde, odehrává se uvnitř nukleonů: neutrino, které se přiblíží ke kvarku na vzdálenost menší než 10–15 cm (což je méně než setina velikosti celého nukleonu), si s kvarkem vymění těžký boson. Při tom je náboj kvarku předán neutrinu, které se přemění v příslušný nabitý lepton (elektron, pozitron, kladný nebo záporný mion aj.). A právě tato přeměna neutrina v nabitou částici umožňuje pozorovat neutrina nepřímo, tj. pozorovat vzniklou nabitou částici, např. pomocí Čerenkovova záření.

Nejčastějšími slabými interakcemi ve vesmíru jsou ty, v nichž se vyskytnou neutrina. Např. samovolný beta-rozpad neutronu nebo endoenergetický rozpad protonu: p → n + e+ + ne, který probíhá jen v jádře, od něhož dostane potřebnou energii. Tento ß+-rozpad protonů p na neutrony n, pozitrony e+ a elektronová neutrina ne je základním a prvým krokem v nukleosyntéze. Rozpad probíhá velmi bouřlivě ve všech hvězdách hlavní posloupnosti, což je převážná většina hvězd, které na obloze ve světle vidíme. Z jejich neutrinového záření se však za celý náš život na sítnici nezachytí ani jediné neutrino, přestože jich okem projde obrovský počet.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje