Rozpad protonu
Z Wikina
Rozpad protonu může mít dva významy.
1. Přeměna protonu p na neutron n, pozitron e+ a elektronové neutrino ne: p → n + e+ + ne. Vzniká působením slabé interakce v samotném středu protonu. Protože součet klidových energií částic na pravé straně je větší než klidová energie protonu, nemůže rozpad protonu probíhat samovolně (byl by narušen zákon zachování energie). Protony se rozpadají jen tehdy, pokud jsou vázány v atomovém jádře. Energii potřebnou k rozpadu dostanou od ostatních částic v jádře. Tímto procesem se mění ve hvězdách neustále obrovské množství protonů na neutrony (viz hoření vodíku). Neutrony ve všech atomech ve vesmíru vznikly rozpadem protonů při nukleogenezi. Výjimkou jsou neutrony v kosmologickém heliu a kosmologickém deuteriu. Ty jsou původní, z počátku vesmíru, kdy existovaly ve velkém množství všechny elementární částice. Tyto prvotní neutrony se spojily s protony v jádra helia dříve, než se stačily rozpadnout na protony.
2. Rozpad volného (samotného) protonu na pozitron a elektronové neutrino (o jakém uvazovala teorie) nebyl na Superkamiokande pozorován, takže není narušen zákon zachování baryonového čísla.
Obsah |