Brzdné záření
Z Wikina
Při každé změně rychlosti nabitá částice vysílá záření. Prudkým změnám rychlosti podléhá nejlehčí nabitá částice – elektron. Při setkání s iontem nebo v magnetickém poli (v důsledku Lorentzovy síly) mění svou rychlost. Přitom vysílá elektromagnetické záření. Relativistické elektrony v magnetickém poli vysílají spojité synchrotronové záření.
Elektrony v plazmatu při každém setkání s iontem vyšlou část své kinetické energie ve formě fotonu. Protože původem energie je tepelný pohyb elektronů, hovoříme o tepelném brzdném záření.
Rádiové záření klidného Slunce je toho příkladem: rychlé elektrony v koróně (o teplotě 2 mil. K) i v chromosféře (kolem 10 000 K) přeměňují svoji kinetickou energii při setkání s ionty v tepelné rádiové záření Slunce. Relativistické elektrony urychlené při erupcích jsou zachyceny v magnetických polích v koróně a vysílají synchrotronové záření spektrálního typu IV. Rádiové záření oblohy je převážně synchrotronové, vysílané relativistickými elektrony kroužícími kolem siločar mezihvězdného magnetického pole.
Elektrony pomalejší (tepelné) v magnetickém poli vysílají záření těch frekvencí, s jakými obíhají kolem siločar. Tomuto brzdnému záření se říká cyklotronové záření.
Pro označení brzdného záření se často užívá německý výraz „bremsstrahlung“.
Obsah |