Magnetické pole
Z Wikina
Prostor kolem magnetu nebo elektrického proudu, kde působí magnetická síla (magnetická indukce) – např. vychyluje magnetku nebo zakřivuje dráhu elektronu (viz Lorentzova síla). Magnetické pole se znázorňuje siločarami. Tečna k siločáře udává směr magnetické síly a počet siločar procházející 1 cm2 odpovídá velikosti síly.
Magnetická pole se vyskytují všude ve vesmíru, na kosmických tělesech i v prostoru mezi nimi. Síla kosmických magnetických polí zabírá velmi širokou stupnici, od nejslabších (v mezihvězdném prostoru) až po magnetary.
mezihvězdný prostor | 10–6–10–5 G |
meziplanetární prostor | 10–5–10–4 |
Země | 0,6 |
celkové magnetické pole Slunce | 1–2 |
obyčejný železný magnet | 100 |
sluneční skvrny | 1000–3000 |
nejsilnější v laboratoři | 4 × 105 |
maximální v obyčejných hvězdách | 106 |
nejsilnější v laboratoři | 107 výbuchem na milisekundy |
maximální v pulzarech | 1012 |
magnetary | 1014—1015 |
Obsah |