Lorentzova síla

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Síla (F), která působí na nabitou částici pohybující se v magnetickém poli. Je-li náboj částice q, její rychlost v, sklon rychlosti k siločarám α, intenzita pole B, pak Lorentzova síla F = (q/c) v B sin α , kde c je rychlost světla. Lorentzova síla je současně kolmá ke směru pohybu nabité částice i k magnetickým siločarám. Síla kolmá na rychlost pohybující se částice mění pouze její směr (nikoli její velikost), takže kinetická energie částice se nemění (kolmá síla neurychluje částici). U náboje musíme uvažovat znaménko. Na elektron působí síla stejně velká jako na proton (je-li jejich rychlost v stejná), avšak působí opačným směrem. Tato závislost směru Lorentzovi síly na náboji je vyjádřena pravidlem levé ruky: nechť siločáry (od severního pólu) vstupují do levé dlaně a prsty ukazují ve směru pohybu kladného náboje (tj. ve směru proudu). Potom palec ukazuje směr Lorentzovy síly. Důsledkem Lorentzovy síly je krouživý (gyrační) pohyb nabité částice v magnetickém poli. Z výše uvedené rovnice lze snadno odvodit gyrační poloměr kružnice i gyrofrekvenci. Lorentzova síla přestavuje spojení magnetických siločar s částicemi plazmatu. Tomuto spojení se říká zamrzlost siločar. Plazma a jeho zamrzlé magnetické pole sdílejí (v důsledku Lorentozvy síly) společný osud (viz hydromagnetické pole). Ve vesmíru hraje zamrzlost siločar v plazmatu velice důležitou roli, neboť převážná většina pozorovaného vesmíru je plazma a magnetická pole jsou všudypřítomná. Příkladem mohou být sluneční činnost, magnetosféry, polární záře, sluneční vítr, magnetické hvězdy, pulzary, magnetary, rádiové galaxie, Faradayova rotace apod.


Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje