Rádiová galaxie

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(radiogalaxie, silná rádiová galaxie, sRG)

Všechny galaxie jsou zdrojem rádiového záření: spirální galaxie, Seyfertovy galaxie, nejjasnější eliptické galaxie v kupách galaxií, eliptické galaxie s rozsáhlým halem, N-galaxie a některé kvazary jsou rádiovými zdroji, jejichž rádiová zářivost roste v uvedeném pořadí. Je to především synchrotronové záření, jak dokazuje rádiové spektrum a polarizace. Jejich výkon na rádiových vlnách je v intervalu 1030—1039 W. Spirální galaxie (např. Mléčná dráha a Velká galaxie v Andromedě) a nepravidelné galaxie (např. Magellanovy oblaky) mají slabý rádiový výkon (rádiovou zářivost) 1030—1032 W a označují se jako slabé rádiové galaxie. Naopak rádiové galaxie s výkonem az 1039 W se označují jako silné rádiové galaxie. Pro srovnání uveďme, že Galaxie vyzařuje ve světle 1037 W, což je 100 mld. slunečních zářivostí.

Výzkum galaxií na rádiových vlnách mohl začít až tehdy, kdy byly konstruovány dostatečně velké rádiové teleskopy, neboť hustota toku rádiového záření je nepředstavitelně malá. Pro představu uveďme, že bonnský rádiový teleskop o průměru 100 m přijímá ze silného rádiového zdroje (jehož hustota toku je 1000 Jy) v pásmu 50 MHz jen 10—19 W. Za 1000 let nepřetržitého pozorování by dostal dohromady energii 1 cal, která by stačila na ohřev náprstku vody o 1 °C. Hustotu toku 1000 Jy mají jen nejintenzivnější zdroje. Z většiny pozorovaných rádiových zdrojů dopadá na Zem hustota toku menší než 1 Jy.

Aby bylo možné identifikovat pozorovaný slabý rádiový zdroj s jemu odpovídající galaxii pozorovanou ve viditelném světle, byla nutná dostatečná rozlišovací schopnost na rádiových vlnách. To umožnily až rádiové interferometry, především takové, které mají velmi dlouhou základnou, tj. VLBI.

Polarizace a spektra rádiové galaxie ukazují, že zdrojem jejich záření jsou relativistické elektrony krouzící v magnetických polích (synchrotronové záření). V žádném jiném systému v celém vesmíru není nahromaděno tolik vysokoenergetických částic jako v rádiové galaxii a kvazarech. Zaplňují dva rozsáhlé laloky (ve tvaru kyje) vycházející z optické galaxie na protilehlé strany. Jsou zaplněné magnetickými siločarami zakotvenými v galaxii. Laloky se u některých rádiových galaxií prostírají až miliony světelných roků daleko. Např. gigantická rádiová galaxie 3C236 má rozpětí laloků 20 mil. ly. Zdrojem obrovské zářivosti rádiové galaxie a kvasarů je gravitace obřích černých děr v jejich středu.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje