Kupa galaxií
Z Wikina
Kupa galaxií jinak také hnízdo galaxií, galaktická kupa. Je nápadné seskupení stovek až tisíců galaxií na poměrně malé ploše oblohy.
Nápadné seskupení stovek až tisíců galaxií na poměrně malé ploše oblohy. Osamocené galaxie se vyskytují zřídka. Kupy galaxií mají obvykle rozměry mezi 10 mil. a 20 mil. ly. Označují se názvy souhvězdí, v nichž je pozorujeme. Kupa galaxií se liší počtem členů. Chudé mají několik málo desítek galaxií, bohaté až několik tisíc. Podle vzhledu se kupy galaxií dělí na pravidelné a nepravidelné. Pravidelné kupy galaxií jsou zpravidla bohaté, mají hladký vzrůst hustoty směrem ke středu a jsou symetrické. Asi desetina všech galaxií je v pravidelných bohatých kupách. Nejbližší bohatá pravidelná kupa galaxií je kupa galaxií v Coma Berenices. Je vzdálena 350 mil. ly. Nepravidelné kupy galaxií, kterých je většina, jsou naopak beztvaré a bez symetrie. Někdy jsou složeny z několika menších nepravidelných podkup galaxií. Nejbližší nepravidelná kupa je kupa galaxií v Panně. Je od nás vzdálena asi 60 mil. ly. Tvoří střed místní Supergalaxie (nadkupy galaxií), k níž patří i Místní skupina galaxií s Mléčnou dráhou. Kupy galaxií se od sebe liší i svým obsahem. Bohaté pravidelné kupy jsou složeny především z eliptických a čočkových galaxií, kdežto spirálních galaxií mají velmi málo. Tak např. v pravidelné bohaté kupě galaxií v Coma Berenices je z jasných galaxií nejméně 80 % eliptických, zatímco spirální jsou vzácné a jsou roztroušeny na okraji kupy. Nepravidelné kupy jsou naopak směsí všech typů galaxií. Např. v kupě galaxií v Panně je přibližně polovina galaxií spirálních. Někdy se kupy galaxií dělí do dvou skupin: chudé na spirální galaxie a bohaté na spirální galaxie. Kupy galaxií jsou systémy vázané vzájemnou gravitací. Z jejich pohybů lze vypočítat, že celková hmotnost kup je zpravidla víc než 10x větší, než by odpovídalo hmotnosti zářivé hmoty těchto galaxií. Vysvětlení podává nezářivá hmota, která přispívá i k jejich stabilitě. Pozorování rentgenovými dalekohledy na družicích ukazují, že kupa galaxií patří k nejzářivějším rentgenovým zdrojům ve vesmíru. Rentgenové záření je emitováno žhavou plazmou o teplotách 10 mil. K. V nepravidelných kupách je plazma spojeno s galaxiemi, kdežto v bohatých pravidelných kupách zaplňuje prostory mezi nimi. Uprostřed bohatých kup je obvykle cD galaxie, která je velmi silným rádiovým zdrojem. V kupě v Panně je to eliptická galaxie M 87 (Virgo A), v jejímž středu se podařilo dokázat přítomnost obří černé díry. Obsahuje 5 bilionů hvězd. Navíc je obklopena systémem 12 000 kulových hvězdokup, zatímco Galaxie jich má pouze asi 200. Ze středu M 87 vybíhá mohutný výtrysk, který je zdrojem intenzivního rádiového a rentgenového záření. Nesmírný vzrůst cD galaxií, jakou je M 87, se vysvětluje galaktickým kanibalismem. Bohaté kupy galaxií fungují jako obří gravitační čočky a umožňují tak studovat nejvzdálenější oblasti vesmíru. Podrobný katalog několika tisíc bohatých kup galaxií viditelných ze severní polokoule, publikovaný v r. 1958, se nazývá Abellův katalog.
| vlastnosti | pravidelné | přechodné | pravidelné |
|---|---|---|---|
| tvar | kulové | zploštělé | nepravidelné |
| počet | bohaté | bohaté až chudé | bohaté až chudé |
| obsah | mnoho eliptických | chudé na spirální | bohaté na spirální |
| spirální | 20% | 30% | 50% |
| koncentrace | vysoká | střední | téměř žádná |
| hustota | vysoká | střední | nízká |
| rádiové záření | intenzivní | nízké | nízké |
| rentgenové záření | intenzivní | střední | nízké |
| příklady | Coma Berenices | Abell 194 | Virgo |
Obsah |
