Mléčná dráha

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Mléčná dráha je stříbřitý pás, který obepíná celou oblohu. Lze ji vidět každou jasnou bezměsíčnou noc.

Obsah

Poloha

Klene se od souhvězdí Štíra nahoru přes Orla, Labuť, Kassiopeji až do zimního souhvězdí Jednorožce. Potom klesá pod obzor, prochází Plachtami, Jižním křížem, Centaurem, Střelcem až do Štíra.

V rovníkových oblastech, odkud je vidět téměř celá obloha, ji lidé nazývají Nebeský pás, Zářící pás či Mléčný kruh, jinde dostala jméno Nebeská řeka či Stříbrná řeka. Někde ji zase považují za nebeskou cestu, pěšinu či dráhu, jako je tomu v indoevropských zemích (tedy i ve slovanských jazycích). Všichni bez rozdílu se podivovali její tajuplné nádheře a vyprávěli zkazky o jejím vzniku. Ale nikdo neznal její podstatu. Teprve výzkumy v 20. stol. ukázaly, že Mléčná dráha je naše galaxie (Galaxie), viděná od jedné z jejích 150 mld. hvězd - ze sluneční soustavy. Jsme blízko roviny souměrnosti disku Galaxie, takže Mléčná dráha rozděluje oblohu na dvě stejné poloviny. Do Galaxie patří všechny hvězdy, které vidíme pouhým okem nebo v menším dalekohledu na obloze.

Myšlená rovina půlící Mléčná dráha je skloněna 62° k nebeskému rovníku. Její pás není všude stejně široký a jas je v různých místech různý. Nejjasnější je v souhvězdí Střelce, ve směru ke středu Galaxie. Naopak směrem opačným, k okraji Galaxie (v zimních souhvězdích Blíženců a Jednorožce), je Mléčná dráha slabá. Místy temné mlhoviny zakrývají výhled na vzdálenější hvězdy (např. Uhelný pytel), nebo jejich tmavé protáhlé pruhy vyvolávají dojem, že se Mléčná dráha rozdvojuje (např. v Labuti).

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje