Centaurus
Z Wikina
(2. pád Centauri, zkr. Cen, čes. Kentaur). Souhvězdí jižní oblohy, u nás neviditelné. Na jižní polokouli je viditelné na jejich podzimní obloze.
Obsah |
Mytologie
O kentaurech - pololidech a polokoních - nevyprávějí staré řecké báje mnoho dobrého. Většinou žili divoce a lidem škodili. Jen jeden z nich - Chiron - vynikal moudrostí, vzdělaností a jinými ctnostmi natolik, že se dokonce stal učitelem mnoha řeckých hrdinů, jako Kastora, Polluxe, Achilla a Herakla. Dokonce zakladatel lékařství a ochránce lékařů a lékárníků Aeskulap byl jako dítě vychováván tímto ušlechtilým kentaurem. Říkalo se o něm, že on rozdělil oblohu na souhvězdí. Pro svoji moudrost se dostal na oblohu. Je znázorňován jak nese Vlka (Lupus), aby ho obětoval na Oltáři (Ara). Na obloze je ještě další kentaur nevalné pověsti - Střelec.
Pozorování
Kentaur je velké souhvězdí na jižní obloze, jedno ze 48 antických souhvězdí. Patří bezesporu k nejkrásnějším souhvězdím celé oblohy. U nás z něho můžeme spatřit v jarních měsících jen nejsevernější část. Celé souhvězdí lze spatřit na jaře na jih od 25° s. š. Před 2500 lety mohli ještě Řekové vidět na jaře souhvězdí Kentaura i Jižní kříž, který je do Kentaura vklíněn z jihu. Ukazuje k němu směrem k západu dvojice nejjasnějších hvězd v souhvězdí – Rigil Kent a Hadar. Tato dvojice nejjasnějších hvězd byla proto nazývána Ukazatelé. V dobách Ptolemaiových (2. stol.) patřil Jižní kříž ke Kentaurovi, avšak později byl vyčleněn jako zvláštní souhvězdí. V důsledku pohybu obou pólů na obloze (precese) se některé z hvězd jižní oblohy stávají pro nás neviditelné, jiné naopak vycházejí nad náš obzor. Zhruba před 7000 lety byl v našich krajinách viditelný celý Kentaur i s Jižním křížem.
Vlastnosti
Nejjasnější hvězda v souhvězdí Alfa Centauri (α Cen), zvaná Toliman nebo Rigil Kent (Kentaurova noha), je dvojhvězda. Její jasnější žlutá složka se zcela podobá našemu Slunci. Dvojhvězdu obíhá ve velké vzdálenosti slabý průvodce, který je v současné době asi o světelný měsíc blíže k nám než Rigil Kent. Proto se nazývá Proxima („nejbližší“). Vzdálenost našich tří sousedů – dvojitého Rigil Kentu a Proximy – je stomilionkrát větší než vzdálenost Měsíce od Země. Vzdálenost slabých galaxií je stomilionkrát větší než vzdálenost našich hvězdných sousedů od nás. Dosud není známo, zda má Rigil Kent planety, či ne. Jak by se nám jevil vesmír z některé jeho planety? Hvězdy by se na obloze nepatrně posunuly; blízké víc, vzdálené méně a u těch nejvzdálenějších hvězdokup a galaxií bychom žádnou změnu polohy nepozorovali. Souhvězdí by se v důsledku našeho přemístění ze Země k Rigil Kentu pozměnila jen málo. Jen v Kasiopeji bychom viděli navíc žlutou hvězdu v blízkosti dvojité hvězdokupy χ a h Persei - Slunce. K pozoruhodným objektům souhvězdí patří Centaurus A (eliptická galaxie NGC 5128), jeden z nejjasnějších rádiových zdrojů na obloze, a Centaurus X-3, zákrytová rentgenová dvojhvězda. V souhvězdí Kentaura se nachází radiant meteorického roje Alfa Centauridy, s maximem 8. února. Pouhým okem lze vidět největší a nejbohatší kulovou hvězdokupu na obloze (NGC 5139), známou jako Omega Centauri.
Hvězda | α | δ (°) | r (ly) | vr (km s – 1) | mv | spekt. | B - V |
α Rigil Kent A | 14h40m | -60,8 | 4,4 | -21 | -0,0 | G2 V | 0,7 |
Toliman B | 14h40m | -60,8 | 4,4 | - | 1,3 | K1 V | 0,9 |
Proxima C | - | - | 4,3 | 15,1 | 11,3 | Me | - |
β Agena | 14h04m | -60,4 | 525 | -12 | 0,7 | B1 III | -0,2 |
γ Muhlifain | 12h41m | -49,0 | 130 | -8 | 2,2 | A1 IV | -0,0 |
δ | 12h08m | -50,7 | 395 | +9 | 2,6 | B2 IVne | -0,1 |
ε | 13h40m | -53,4 | 375 | +6 | 2,3 | B1 III | -0,2 |
ζ | 13h55m | -47,3 | 385 | +7 | 2,5 | B2 IV | -0,2 |
η | 14h35m | -42,2 | 309 | 0 | 2,3 | B1 Vne | -0,2 |
υ Menkent | 14h07m | 36,4 | 61 | +1 | 2,1 | K0 IIIb | 1,0 |
ι | 13h20m | 36,7 | 59 | 0 | 2,8 | A2V | 0,0 |
Omega Centauri nejjasnější kul. hvězdokupa, r = 16 000 ly
Proxima Centauri nejbližší složka trojhvězdy Toliman
Centaurus A rádiová elipt. galaxie NGC 5128
Centaurus X-3 zákrytová rentgenová dvojhvězda