Sagittarius

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(2. pád Sagittarii, zkr. Sgr, čes. Střelec)

Souhvězdí letní oblohy.

Kromě bohů, zvířat, přístrojů a udatných hrdinů se na obloze vyskytují také různí netvoři. Mezi ně patřili i kentaurové, napůl lidé a napůl koně, kteří až na malé výjimky žili jako barbaři. Jen několik málo jich bylo nakloněno lidem. Jeden z nich vychovával mladého lékaře Aeskulapa. Jiný kentaur, chráněnec Múz, vynalezl lukostřelbu a za své zásluhy byl zařazen mezi souhvězdí jako Střelec. Taková je antická báje stará dva a půl, možná až tři tisíciletí. Sumerové před 4000 až 5000 lety si na tomto místě na obloze představovali boha války Nergala.

Slunce prochází souhvězdím Střelce od půli prosince do půli ledna. Tam se dotkne obratníku Kozoroha v bodu zimního slunovratu a začne se vracet zpět k rovníku.

Obsah

Střelec

Střelec je zvířetníkové souhvězdí velmi bohaté na dvojhvězdy, proměnné hvězdy (přes 1700), hvězdokupy a mlhoviny. Je v něm 15 Messierových objektů. Protože u nás Střelec nevystupuje vysoko nad obzor, můžeme většinu jeho objektů pozorovat jen po krátký čas v létě, a to v blízkosti jižního obzoru. Střelec leží v oné části Mléčné dráhy, kde jsou nejjasnější hvězdné oblaky. Za nimi, blízko hranice se Štírem (Scorpius), je skryt galaktický střed. Zatímco hvězdy souhvězdí Střelce jsou pouze desítky a stovky světelných let daleko, je střed Galaxie od nás vzdálen 30 000 ly. Světlo odtud se k nám nedostane, protože je pohlcováno obrovskými oblaky mezihvězdné hmoty. Tím jsme připraveni o působivou podívanou, neboť galaktické jádro je tak jasné, že by vrhalo v noci stíny, podobně jako Měsíc.

Všechny poznatky o galaktickém jádru získáváme na delších vlnách, neboť ty pronikají mezihvězdnou hmotou mnohem snadněji než světlo. Díky infračervenému a rádiovému záření víme, že ve středu Galaxie existuje malé jádro (o průměru asi 7 ly) s vysokou hustotou hvězd (viz Sagittarius A). Je tam zhruba stomilionkrát více hvězd než ve stejném objemu v našich končinách Galaxie.

Jádro Galaxie

Jádro Galaxie (stejně jako jádra mnoha jiných galaxií) je aktivní. Dochází v něm k velkým explozím, při nichž jsou vyvrhovány masy plynů (o hmotnosti několikamiliónkrát větší než hmotnost Slunce) rychlostmi několika set až tisíců kilometrů za sekundu. Energie explozí pochází z gravitační energie obří černé díry. Přímý důkaz o mohutné černé díře ve středu Galaxie podala několikaletá pozorování infračervenými dalekohledy. Z pohybu obřích hvězd kolem „něčeho neviditelného“ na infračervených snímcích je možno vypočítat hmotnost onoho „něčeho“, tj. černé díry. Družicová observatoř CGRO pozorovala nad středovou oblastí Galaxie obrovský oblak emitující záření 511 keV. Toto gama-záření je důsledkem anihilace pozitronů s elektrony (jejichž klidová energie je 511 keV). Dosud se nepodařilo objasnit, odkud pochází oblak obrovského množství antihmoty nad středem Galaxie, která sama je z obyčejné hmoty - koinohmoty.

Z velkého množství zajímavých objektů ve Střelci uveďme alespoň tři difuzní mlhoviny: Trifid, Laguna a Omega, vzdálená 3500 ly.

hvězda α δ(°) r (ly) vr (km s–1) mV spekt. B-U
α Rukbat 19h24m -40,6 170 0 3,9 B8 V -0,1
β1 Arkab Prior 19 23 -44,4 378 -9 4,0 B9 V -0,1
β2 Arkab Posterior 19 23 -44,8 139 +22 4,3 F2 III 0,3
γ Al Nasi 18 06 -30,4 96 +22 3,0 K0 III 1,0
δ Kaus Meridionalis 18 21 -29,8 306 -20 2,7 K3 IIIa 1,4
ε Kaus Australis 18 24 -34,4 144 -11 1,8 B9.5 III -0,03
ζ Ascella 19 3 -30,0 84 +22 2,6 A2 III 0,1
λ Kaus Borealis 18 28 -25,4 78 -43 2,8 K0 III 1,0
ο Nunki 18 55 -26,3 224 -11 2,0 B2 V -0,2
objekt α δ(°) r (ly) mV
M 17 mlhovina Omega
M 20 mlhovina Trifid
M 22 kul. hvězdokupa 18h36m -23,9 10 100 5,1
M 23 otevř. hvězdokupa 17 57 -19,0 2 150 6,9
M 24 hvězdný oblak 18 15 -18,4 16 000 4,6
M 25 otevř. hvězdokupa 18 32 -19,2 2 000 6,5
M 55 kul. hvězdokupa 19 40 -31,0 15 600 6,3

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje