Scorpius

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(2. pád Scorpii, zkr. Sco, čes. Štír)

Seskupení hvězd mezi Střelcem a Váhami připomíná štíra připraveného k bodnutí. Proto už dávné národy nazývaly toto souhvězdí Štírem. Vychází, když Orion zapadá. Štír je totiž úhlavní nepřítel lovce Oriona. Vypráví se, že sama bohyně Héra vypustila kdysi z podzemí obrovského štíra, aby bodl a usmrtil Oriona. Orion byl totiž velmi zdatný lovec a zdálo se, že svými šípy vyhubí všechnu zvěř. Héra pak z vděčnosti za vykonanou službu přenesla štíra na oblohu. Ale není tam v přílišném bezpečí - uhýbá před Střelcem, který napíná svůj luk a míří mu přímo na srdce.

Na své dráze po obloze zůstává Slunce ve znamení Štíra poměrně krátce, jako by se ho bálo. Podle staré báje prý štír kdysi vyděsil spřežení táhnoucí po obloze sluneční vůz. Koně se splašili a létali po obloze nahoru a dolů. Obrovským žárem, vycházejícím z ohnivého vozu, vzplála Země a měnila se v poušť. Aby zachránil Zemi před úplnou zkázou, srazil Zeus bleskem vozataje Faethona do řeky Eridanu. Dodnes mají někteří obyvatelé Země černou pleť. Jsou potomky těch, jimž kdysi dávno sežehl kůži sluneční vůz.

Toto zvířetníkové souhvězdí je u nás vidět večer od května do září. Je vždy blízko obzoru, a vidíme jen jeho severní část; jižní je skryta pod obzorem. Najdeme v něm řadu zajímavých objektů. K nejvýznamnějším patří OB asociace mladých žhavých hvězd. Je asi 4 mil. let stará a bylo v ní zjištěno přes 100 žhavých hvězd. Je od nás vzdálena 4000 ly a má průměr asi 100 ly. Podobných asociací je v Galaxii známo několik.

Nápadnou hvězdou souhvězdí je červený veleobr Antares, podobný planetě Marsu. Odtud pochází i jeho jméno: Anti-Ares (anti – proti, Ares je řec. název Marsu). Je to chladný veleobr (3500 K) o průměru 300× větším než průměr Slunce. Kolem něj obíhá slabý nazelenalý průvodce, viditelný i malým dalekohledem. Pouhým okem lze na západ spatřit od Antara kulovou hvězdokupu M 4. Je vzdálena pouze 7000 ly, takže je to nejbližší kulová hvězdokupa. Zabírá na obloze oblast velikosti Měsíce, a kdyby nebyla zastíněna mezihvězdným prachem, patřila by k nejhezčím objektům letní oblohy. Z celkového počtu 100 000 hvězd ukazují snímky pořízené Hubbleovým dalekohledem přibližně 40 000 bílých trpaslíků. Protože bílý trpaslík je odumřelá hvězda slunečního typu, nazývají astronomové kulovou hvězdokupu M 4 „Hvězdný hřbitov“. Obíhá kolem galaktického středu a v současné době se od nás vzdaluje rychlostí 65 km s–1.

Na východ od hvězdy Shauly je otevřená hvězdokupa M 7, nazývaná „Škorpionův ocas“ nebo též „Ptolemaiova hvězdokupa“, neboť Claudius Ptolemius ji kolem r. 130 po Kr. popisoval jako „mlhovinu, která následuje za ostnem štíra“. Je vzdálena 800 ly. V blízkosti nad M 7 je otevřená Motýlí hvězdokupa, jejíž seskupení připomíná letícího motýla. Je od nás vzdálena 2000 ly.

Ve Štíru byl v r. 1962 objeven velmi intenzivní rentgenový zdroj na obloze (Scorpius X-1). Ve světle ho lze pozorovat jako slabou dvojhvězdu, vzdálenou asi 200 ly.

V r. 134 př. Kr. vzplanula v souhvězdí Štíra nová hvězda, viditelná i za dne. A právě ona přesvědčila řeckého astronoma Hipparcha, že obloha a hvězdy na ní nejsou neproměnné. Pořídil proto seznam (katalog) jasnějších hvězd (celkem 1080), aby bylo možno sledovat jejich proměnnost. Pro přehlednost byly hvězdy v katalogu rozděleny do 48 skupin – souhvězdí.

hvězda α δ(°) r (ly) vr (km s–1) mV spekt. B-U
α Antares 16h29m -26,4 604 -3 1,0 M1 Ia+B4 V 1,8
β (El) Acrab 16 05 -9,8 530 -4 2,6 B1 V -0,1
δ Dzuba 16 00 -22,6 402 -14 2,3 B0.IV 0,1
ε 16 50 -34,3 49 -2 2,3 K2.5III 1,2
θ Sargas 17 37 -43,0 272 +1 1,9 F1II 0,4
ι 17 48 -40,1 250 -28 3,0 F2Ia 0,5
κ 17 42 -39,0 327 -10 2,4 B1.5III -0,2
λ Shaula 17 34 -37,1 703 0 1,6 B2IV+B -0,2
ν Jabbah 16 12 -19,5 427 -7 4,0 B3 V 0,0
δ Al Niyat 16 21 -25,6 735 -3 2,9 B2 III+O9.5 V 0,1
τ 16 36 -28,2 430 -1 2,8 B0V -0,2
υ Lesath 17 31 -37,3 519 +18 2,7 B2 IV -0,2 B2 IV 2,7 –0,2
objekt α δ(°) r (ly) mV d (´)
M 4 „Hvězdný hřbitov 16h24m -26,5 6 500 5,6 26,3
M 6 Motýlí hvězdokupa 17 40 -32,2 2 000 5,3 25
M 7 Ptolemaiova hvězdokupa 17 54 -34,8 800 4,1 80
M 80 kulová hvězdokupa 16 17 -23,0 31 000 7,7 9

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]