Otevřená hvězdokupa
Z Wikina
Otevřená, nebo také galaktická hvězdokupa je hvězdokupa s deseti až několika stovkami hvězd. Známými otevřenými hvězdokupami viditelnými pouhým okem jsou Plejády, Hyády a Chí a h Persei. Od kulových hvězdokup se podstatně odlišují mnohem menším počtem hvězd a jejich malou koncentrací, menším stářím, ale i příslušností k plochým podsystémům Galaxie. Tato příslušnost se projevuje jednak koncentrací ke galaktické rovině (proto se jim říká někdy galaktické hvězdokupy), jednak rozložením hvězd v barevném diagramu, který se jen málo liší od HR-diagramu hvězd ve slunečním okolí. Jsou to tedy útvary mladší než hvězdokupy kulové, některé jsou dokonce velmi mladé (stáří Chí a h Persei je zhruba 10 mil. let, stáří Plejád 50 mil. let). Stáří kulových hvězdokup je mnohem větší, zhruba 10 mld. let. Celkem je v Galaxii známo asi 1000 o. h. Byly objeveny také v jiných galaxiích (např. v Magellanových oblacích, ve Velké galaxii v Andromedě a jinde). Obsahují prach a plyn.
Otevřené hvězdokupy vznikaly během celé historie Galaxie a vznikají v hustých chladných mlhovinách dodnes (v Orlí mlhovině, Velké mlhovině v Orionu, Laguně a jinde). V důsledku poměrně malého počtu hvězd je jejich gravitační vazba (vlastní gravitace) slabší než u kulových hvězdokup. Proto se otevřené hvězdokupy snáze „vypařují“; tzn. že hvězdy si při setkání uvnitř hvězdokupy navzájem předávají energii, a hvězda tak může získat dostatečnou kinetickou energii, aby se vymanila z gravitační přitažlivosti hvězdokupy. Takto se otevřené hvězdokupy postupně rozptylují mezi okolní hvězdy. Výpočty ukazují, že otevřené hvězdokupy obvykle nepřežijí jeden nebo dva oběhy kolem galaktického středu. (Jeden oběh trvá 240 mil. let.)
Průměry otevřených hvědzokup jsou 5—50 ly, u velké většiny 5—20 ly. Hustota hvězd v otevřených hvězdokupách je mnohem větší než hustota hvězd ve slunečním okolí.
Otevřené hvězdokupy se třídí podle barevných diagramů do 3 tříd. V prvé třídě jsou hvězdokupy, jejíž všechny hvězdy jsou na hlavní posloupnosti (např. Plejády). U hvězdokup druhé třídy je sice většina na hlavní posloupnosti, avšak malá část už se dostala na větev obrů (např. Praesepe). Ve hvězdokupách třídy 3 jsou převážně zestárlí žlutí a červení obři (např. hvězdokupa M 67). Pro jemnější třídění se k číslům připojuje malé písmeno o, b, a nebo f, které označuje spektrální třídu nejjasnější hvězdy hvězdokupy, která ještě neopustila hlavní posloupnost. Plejády jsou klasifikovány jako 1b, Praesepe jsou 2a, M 67 je 3f. Čím výše hvězdokupa na hlavní posloupnosti zasahuje do oblasti žhavých hvězd, tím je mladší. Tyto teplé hvězdy totiž vlivem mohutné zářivosti žijí „rychleji“ než hvězdy chladnější, a opouštějí proto dříve hlavní posloupnost diagramu, i když vznikly spolu s ostatními hvězdami hvězdokupy ve stejnou dobu.
| NGC | M | název | souhvězdí | mV | zd. průměr | r (ly) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 869 | – | h Persei | Perseus | 4,3 | 30' | 7 100 |
| 884 | Chí Persei | Perseus | 4,4 | 30' | 7 400 | |
| – | 45 | Plejády | Taurus | 1,6 | 110' | 400 |
| – | – | Hyády | Taurus | 0,8 | 7° | 150 |
| 2632 | 44 | Praesepe | Cancer | 3,7 | 1,5° | 520 |
Obsah |
