Vlastní gravitace

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

U hvězd rozumíme vlastní gravitací přitažlivost každé částice (atomu ,iontu, elektronu) se všemi ostatními částicemi. Např. Slunce sestává přibližně z 1057 částic, a každá z nich se přitahuje se všemi ostatními. Vlastní gravitace je tedy výsledek 10114 přitahujících se párů.

Obsah

Vlastní gravitace při zrodu hvězd

Vlastní gravitace je při zrodu hvězd: z ledové globule vytvoří prahvězdu a středovou oblast prahvězdy zahřeje na teplotu přes sedm milionů stupňů. Při této teplotě dojde k hoření vodíku a prahvězda tak dospěla ve hvězdu (na hlavní posloupnosti). Kdykoliv se vyčerpá v jádru hvězdy jaderné palivo, vlastní gravitace se postará o další vzrůst teploty, aby se zapálila další termonukleární reakce (viz nukleogeneze). Vlastní gravitace vede k zániku hvězd:

Vlastní gravitace všech systémů

Vlastní gravitace je vazebnou silou všech systémů hvězd (násobných hvězd, asociací, hvězdokup a galaxií). Je souhrnem všech gravitačních přitažlivostí mezi dvojicemi hvězd. Každá hvězda je vázána do systému vazebnou energií. Vlastní gravitace rozhoduje o životní době systému. Asociace s malou vlastní gravitací se rozpadnou po několika málo milionech let. Naopak kulové hvězdokupy s velkou vlastní gravitací se nerozpadly za 10 mld. let.

Vlastní gravitace celého vesmíru

Vlastní gravitace celého vesmíru by měla vést k velkému kolapsu. V době, kdy nebylo známo, ze se vesmír rozpíná, bylo třeba vysvětlit, proč se vlastní gravitací nezhroutí. Einstein jako vysvětlení zavedl kosmologickou konstantu do rovnic obecné teorie relativity.

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]