Masivní hvězdy
Z Wikina
Hvězdy s velkým množstvím hmoty, s hmotností desítek slunečních hmotností (tedy řádově 1034 g, což je 1058 baryonů). Pokud jde o jejich teplotu a svítivost, nacházejí se v HR-diagramu na hlavní posloupnosti, tedy v hlavním období svého života. Jsou to O-hvězdy a B-hvězdy náležející k třídám zářivosti I (veleobři), II (jasní obři) a III (obři). Vývoj masivních hvězd probíhá velmi rychle a po vyhoření vodíku se z nich stanou červení veleobři (znázornění v pravém horním rohu HR-diagramu). V jádru hvězdy roste s časem teplota od 100 mil. K (kdy probíhá hoření helia) az po 3,5 mld. K (kdy je jádro složeno z prvků kolem železa). Tím končí nukleogeneze v masivních hvězdách, neboť z jader železa již nelze jadernými silami „vyždímat“ žádnou energii. Takový masivní veleobr končí jako supernova II. Zbude po ní neutronová hvězda, která září jako pulzar. Ty nejmasivnější, nejsvítivější a nejnápadnější veleobři končí jako černá díra. ("Sic transit gloria mundi".)
Obsah |