Hvězda

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Hvězda je vesmírné těleso, které je zdrojem záření. Jeho hmotnost je větší než 20 tis. MZ a menší než 20 mil. MZ.

Obsah

Charakteristika a rozdělení hvězd

Normální hvězdy (tj. všechny, které vidíme na obloze pouhým okem) jsou plazmová tělesa, v jejichž středu probíhají termonukleární reakce. Bílí trpaslíci a neutronové hvězdy (pouhým okem je nevidíme) jsou degenerované hvězdy, pozůstatky normálních plazmových hvězd. Zdrojem záření degenerovaných hvězd nejsou termonukleární reakce, ale tepelná a rotační energie, kterou si uchovaly z termonukleárního období své existence. Zdrojem záření hvězd s nejmenší hmotností - hnědých trpaslíků - je vlastní gravitace; termonukleární reakce (spalování deuteria, lithia a boru) v jejich středu je celkem bezvýznamným zdrojem. Také prahvězdy čerpají své záření z vlastní gravitační energie.

Hvězdy jsou základní jednotky v hierarchii vesmíru v tom smyslu, že v nich je soustředěna většina pozorovatelné hmoty vesmíru. Tvoří vyšší strukturální celky - systémy hvězd (hvězdokupy, galaxie).

Slunce

Nejbližší hvězda a hvězdným prototypem pro nás je Slunce. Jeho vzdálenost od Země je 8 světelných minut, zatímco druhá nejbližší hvězda (Proxima Centauri) je vzdálena 4,3 ly. Slunce je jedinou hvězdou, jejíž povrch lze podrobně studovat. Všechny ostatní hvězdy (s výjimkou Betelgeuze a Miry) vidíme i v největších dalekohledech jen jako svítící body. Pouhým okem lze na obloze vidět přibližně 6000 hvězd.

Poloha hvězd na obloze

Polohu hvězdy na obloze určujeme pomocí zvoleného systému souřadnic. Pro snazší orientaci na obloze jsou hvězdy rozděleny do 88 souhvězdí. Jasnější hvězdy označujeme řeckými písmeny, latinskými písmeny, čísly a názvem souhvězdí, v němž se hvězda nachází. Asi 800 jasnějších hvězd bylo v minulosti pojmenováno, převážně arabskými názvy (viz označení hvězd). Nejjasnější hvězdy na obloze nemusí být nejbližšími hvězdami. V katalogu Hubbleova dalekohledu je zaznamenáno přes 18 mil. hvězd. V galaxii je celkem 150 mld. hvězd.

Jasnost a velikost hvězd

Jasnost hvězd vyjadřujeme ve hvězdných velikostech (magnitudách). Vzdálenosti hvězd udává roční paralaxa - úhel, pod nímž je od hvězdy vidět poloosu zemské dráhy. Převrácená hodnota paralaxy je vzdálenost hvězd v parsekách. Názornější jednotkou pro měření vzdáleností hvězd je světelný rok (1 pc = 3,262 ly). Všechny hvězdy, které na obloze pouhým okem vidíme, včetně Slunce, jsou pouze malou částí Galaxie.

Základní informace o hvězdách přináší jejich spektrum. Spektrální klasifikace je rozděluje do spektrálních tříd, které se od sebe liší především povrchovou teplotou hvězd. Povrchová teplota se pohybuje od 1700 K u dlouhoperiodických proměnných až po 1 mil. K na povrchu nově vzniklých neutronových hvězd. HR-diagram však ukazuje, že i hvězda se stejnou povrchovou teplotou (a tedy stejné třídy) se někdy velmi liší svým objemem (průměrem). Rozeznáváme tak veleobry, jasné obry, obry, podobry, trpaslíky a podtrpaslíky. Liší se od sebe svou svítivostí. Průměry hvězd se liší v širokých mezích, od 20 km (neutronové hvězdy) až po miliardu km (veleobři).

Hmotnost a hustota hvězd

Rozdíly v hmotnostech hvězd nejsou natolik veliké. Jsou v poměru jedna ku několika tisícům: hnědí trpaslíci mají několik málo procent sluneční hmotnosti, zatímco někteří hvězdní veleobři mají až 100 Mo. Obrovské rozdíly jsou také v průměrných hustotách hvězd. V jádru hvězdy dosahují hustota a teplota tak vysokých hodnot, že v něm probíhají termonukleární reakce. Naopak v povrchových vrstvách h, které nazýváme hvězdnou atmosférou, jsou hustoty mnohem menší než hustoty vzduchu, který dýcháme. Hvězdná atmosféra tvoří pozvolný přechod od neviditelného hustého a žhavého nitra hvězdy (viz vnitřní stavba hvězd) do ledové prázdnoty kosmického prostoru.

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Vlastnosti hvězd

Velikost hvězd


Typy hvězd

Trpaslík

Dvojhvězda

Hvězdný

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]