Proměnná hvězda
Z Wikina
(proměnná)
Hvězda, která mění svoji jasnost (hvězdnou velikost). Změny mohou být pravidelné nebo nepravidelné. Příčina proměnnosti může být geometrická nebo fyzická.
Obsah |
Geometrická proměnnost
Geometrická proměnnost je způsobena eliptickým tvarem hvězdy nebo vzájemným zakrýváním složek dvojhvězdy, jejíž oběžná rovina je v zorném paprsku. Takové proměnné hvězdy se nazývají zákrytové proměnné. Patří k nim podskupiny typů Algol, W Serpentis a W Ursae Maioris. Ke geometrickým proměnným hvězdám lze řadit i rotační proměnné, jejichž proměnnost je dána nerovnoměrným rozložením magnetického pole (tj. tmavých skvrn a chemického složení) po povrchu hvězdy. Pulzace pulzarů jsou jen záblesky rotující neutronové hvězdy a nejsou vyvolány změnami poloměru nebo vlastní zářivosti hvězdy. Pulzary tedy nepatří mezi pulzující proměnné – jak by napovídal název – ale do skupiny geometricky proměnných, a to do podskupiny rotačních proměnných.
Jinou geometrickou příčinou poklesu jasnosti hvězdy je prachová mlhovina, která při pohybu mezihvězdným prostorem dočasně hvězdu zakryje (zacloněná proměnná). Jestliže se mezi nás a hvězdu dostane černá díra (nebo jiný objekt z nezářivé hmoty), dojde ke krátkodobému vzrůstu a poklesu její jasnosti. Tento jev, nazývaný gravitační miničočka, patří také ke geometricky proměnným. Rentgenové dvojhvězdy lze také zařadit do geometricky proměnných.
Vlastní proměnné
U vlastních proměnných se mění fyzikální vlastnosti hvězdy, tj. jasnost, poloměr, povrchová teplota, spektrum a radiální rychlost. Zatím jich je zaznamenáno přes 30 000.
Základní charakteristika
Základní charakteristikou každé proměnné hvězdy je její křivka světelných změn. Je to graf, na jehož vodorovné ose je čas pozorování a na svislé ose je měřená jasnost hvězdy. Čas je udán v juliánském datu nebo fází v periodě proměnnosti. Svislá osa udává velikost změn jasnosti. Změny mohou být v desetinách magnitudy nebo i více než 10 mag.
Vlastní proměnné hvězdy dělíme do dvou velkých skupin. U hvězd prvé skupiny (pulzujících proměnných) se změny (rozpínání a smršťování) pravidelně opakují. Podle trvání periody světelných změn rozeznáváme krátkoperiodické proměnné a dlouhoperiodické proměnné. Ve druhé skupině (eruptivní hvězdy či kataklyzmické proměnné) dochází k výbuchům či explozím náhle, po delším nebo velmi dlouhém období klidu. Obvykle se za kataklyzmické proměnné považují novy a supernovy, zatímco název „eruptivní hvězdy“ označuje hvězdy, jejichž výbuchy jsou skrovnější.
Podle křivky světelných změn lze proměnné hvězdy zařadit do některé z mnoha skupin. Taková skupina proměnných se stejnou křivkou světelných změn nese obvykle název svého nejjasnějšího nebo nejznámějšího člena: Cor Caroli, Beta Cephei, Delta Cephei (klasické cefeidy), Delta Scuti, RR Lyrae, W Virginis, R Coronae Borealis, U Geminorum, T Tauri, RW Tauri, ZZ Ceti aj. (Viz též označení proměnných hvězd).
Galaktické měřítko
V podstatně větším galaktickém měřítku také dochází ke změnám jasnosti, a to v aktivních galaxiích. V jejich galaktickém jádru je skryta obří černá díra, která je zdrojem energie pro gigantické výbuchy. Proměnnost galaktických jader je však zcela jiné povahy a je také o mnoho řádů mohutnější, než je tomu u proměnných hvězd.
