Nova

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Nova je proměnná hvězda, která během několika dnů zvětší svoji jasnost stotisíckrát až milionkrát (tj. až o 15 mag).

Novy tvoří podskupinu kataklyzmických proměnných. Jsou to těsné dvojhvězdy, jejichž jedna hvězda je bílý trpaslík. Druhá složka je normální plazmová hvězda, která se rozpíná až k Rocheově mezi a přetékající materiál přepadává k bílému trpaslíkovi. Za rok je to přibližně miliardtina sluneční hmotnosti, která je přenesena z normální hvězdy na bílého trpaslíka. Plazma nepadá přímo na trpaslíka, ale vytváří nejprve akreční disk. V akrečním disku ztrácí plazma turbulencí, třením a vyzařováním svou energii a dopadá po spirále na povrch trpaslíka. Tak se po dobu desetitisíciletí hromadí na degenerovaném trpaslíku normální vodíkové plazma. Vodík je termonukleární palivo a na trpaslíku dojde k obrovskému výbuchu, který pozorujeme jako novu.

Ve spirální galaxii, jakou je Galaxie, vzplane ročně asi 25 nov. Hvězda před vzplanutím novy se nazývá praenova a po vzplanutí postnova. Podle rychlosti návratu k původní rychlosti se rozlišuje pět druhů nov. U rychlé novy trvá několik měsíců. U pomalé novy je vzrůst jasnosti pomalejší než u rychlé novy, spád je mnohem pomalejší a návrat k původní jasnosti může trvat půl roku až roky. Avšak celková uvolněná energie obou typů je přibližně stejná, a to 6 × 1037 J. Množství hmoty vyvržené při výbuchu může být různé, od miliardtiny do tisíciny Mo.

Plyn vyvržený při výbuchu n. tvoří rozpínající se obal, který obklopuje původní hvězdu. Toto období n. označujeme jako nebulární stadium. Výbuch dvojhvězdu podstatně nepozmění, čímž se nova podstatně liší od supernovy. Proces přetékání vodíkového plazmatu na bílého trpaslíka začne v těsné dvojhvězdě – postnově – znovu a může dojít k opakovanému výbuchu. Malá skupinka nov, u nichž v historické době došlo k opakovanému výbuchu, se nazývá rekurentní novy. Nejkratší pozorovaná doba mezi výbuchy rekurentní novy jsou desítky roků.

Jako klasické novy jsou označovány ty, u nichž byl v historické době pozorován jen jediný výbuch. Teorie však dokazuje, že i klasické novy jsou rekurentní, ale s velmi dlouhou dobou mezi výbuchy – asi 10 000 až 1 mil. let. Zvláštním druhem rekurentních nov jsou trpasličí novy. U kataklyzmických proměnných nazývaných novám podobné objekty nebyly pozorovány tak velké výbuchy, jako je tomu u klasických nov.

Novy jsou nazvány jménem souhvězdí a rokem, kdy vzplanuly. Např. Nova Persei 1901, Nova Herculis 1934, Nova Cygni 1975. Později dostanou definitivní označení proměnných hvězd. Např. GK Per 2, DQ Her, V1 500 Cyg.


označní rok mV min mV max oběžná doba dvojhvězda typ
GK Per 1901 14,0 0,2 47h55m spektroskopická rychlá
T Aur 1891 15,8 4,1 4h54m zákrytová pomalá
DQ Her 1934 14,2 1,3 4h39m spektroskopická pomalá
RR Pic 1925 12,8 1,2 3h29m zákrytová pomalá
V603 Aql 1918 10,8 –1,1 3h19m spektroskopická rychlá


Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata


Literatura

Internetové odkazy

Citováno z „http://www.wikina.cz/a/Nova
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje