Galaxie

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Galaxie je obrovský systém hvězd, mezihvězdného prachu, mezihvězdného plynu a nezářící hmoty. Tento systém je vázaný vzájemnou gravitací složek.

Obsah

Viditelnost galaxií

Naše Mléčná dráha je jedna z galaxií (nazývaná Galaxie s velkým počátečním písmenem G), viděná z vnitřku – od Slunce. Ostatní galaxie se nám jeví na obloze jako mlhavé obláčky. Proto byly dlouho považovány za mlhoviny (ještě Hubble svou monografii o galaxiích nazval Říše mlhovin – The Realm of Nebulae). Hrubý odhad ukazuje, že v pozorovaném vesmíru (do vzdálenosti 10 mld. ly) je 1012, tj. bilion galaxií.

Historie objevování

Poznání podstaty galaxií spadá do 20. let 20 stol. Optická pozorování dalekohledem objevila mnoho spirálních mlhovin mimo pás Mléčné dráhy. V Messierově katalogu z konce 18. stol. je uvedena řada galaxií (např. M 31, M 33, M 51) a mnoho jich pozoroval Rosse svým dalekohledem o průměru zrcadla 1,8 m. Teprve podrobné fotografické snímky pořízené dalekohledem 2,5 m na Mt. Wilsonu v Kalifornii umožnily Hubbleovi rozpoznat jednotlivé hvězdy ve Velké galaxii v Andromedě (M 31) a pomocí cefeid určit její vzdálenost. Poznatek, že galaxie nejsou shluky plynů, ale obrovská hvězdná společenství, znamenal velký pokrok v poznání vesmíru.

Označování galaxií

Pro označení galaxií se zpravidla užívá pořadové číslo v některém z katalogů: Messierův, NGC, IC, Arpův, UGC. Galaxie jsou uvedeny i v seznamech nesvětelných zdrojů, např. infračervených (družice IRAS) nebo rádiových (Parkes telescope, PKS). Některé pozoruhodné galaxie často pozorované dostaly své vlastní jméno, např. Vírová galaxie, Spící kráska, Kolo od vozu aj.

Rozdělování galaxií

Podle velikosti se galaxie dělí na trpasličí, normální,cD-galaxie. Hubbleova klasifikace galaxií dělí galaxie podle tvaru na eliptické, spirální, spirální s příčkou a nepravidelné. Dodatečně byla přidána třída S0, která tvoří přechod mezi eliptickými a spirálními galaxie. Mají výrazné středové vzdutí, disk je pouze naznačen a chybí spirální struktura. Někdy se třída S0 označuje jako čočkové galaxie. Jsou však některé galaxie, které nelze dobře do žádné Hubbleovy třídy zařadit. Jsou zvláštní svým tvarem (pekuliární galaxie), deformací při setkání s jinou galaxií (interagující galaxie), nebo se srážejí (srážky galaxií) a splynou (galaktický kanibalismus). Některé galaxie září převážně v nesvětelné části spektra (rentgenové, infračervené či rádiové galaxie).

Mezi 1000 nejjasnějších galaxií je 75 % spirálních, 20 % eliptických a 5 % nepravidelných. Jestliže však vezmeme v úvahu i slabé (trpasličí) galaxie, dostaneme 30 % spirálních, 60 % eliptických a 10 % nepravidelných galaxií.

Velikost galaxií

V počtu hvězd se galaxie mohou lišit až o šest řádů. Nejjasnější a zároveň nejvzácnější cD-galaxie ve středu bohatých supergalaxií obsahují biliony hvězd. Naopak nejmenší trpasličí eliptické galaxie mají zhruba milion hvězd. Jsou stejně jasné a mají stejný počet hvězd jako velké kulové hvězdokupy. Mezi spirálními galaxiemi trpaslíci nejsou. Jejich hmotnost je řádově 1010 Mo u normálních spirálních galaxií a 1011 Mo u obřích spirálních galaxií.

Počet hvězd v galaxii je odhadován z její svítivosti. Avšak v mnoha galaxiích musí být mnohem více hmoty než té, která svítí jako hvězdy. Je to tzv. nezářivá hmota (skrytá hmota), o níž se dosud nic neví. Ta sice nesvítí, ale projevuje se svým gravitačním působením. Důsledkem je značně rychlejší rotace galaxie, než by odpovídalo hmotnosti všech zářících hvězd a mezihvězdné hmoty dohromady.

Nezářivá hmota má asi 10× větší hmotnost než zářivá. Snímky velmi vzdálených oblastí vesmíru (např. Hubbleova hluboká pole, Jižní Hubbleovo hluboké pole nebo snímky jednotlivých galaxie přes gravitační čočku) ukazují zárodky galaxií (protogalaxie), kterým ještě gravitace nevtiskla pravidelný tvar. Ve velkých eliptických galaxiích jsou jen staré hvězdy; nové hvězdy v nich nemohou vzniknout, protože jim obvykle chybí mezihvězdná hmota. Naopak ve spirálních a nepravidelných galaxiích probíhá překotný zrod hvězd dodnes. V jádru některých galaxií probíhají bouřlivé procesy (aktivní galaxie). Z jejich jádra jsou vystřelovány výtrysky dosahující délky až několik milionů světelných let. Zdrojem energie v aktivních galaxiích jsou černé díry. Tzv. hostitelské galaxie mají ve svém středu kvazar, kterému dodávají hmotu jako zdroj energie.

Osamocené galaxie se vyskytují jen zřídka. Často tvoří skupiny několika galaxií nebo kupy galaxií (galaktické kupy) o několika desítkách až tisících galaxií. Nadkupy galaxií (supergalaxie) jsou seskupení mnoha kup galaxií.

Naše Galaxie patří do Místní skupiny galaxií, která obsahuje 25 galaxií; nachází se na okrají Supergalaxie, jejíž střed tvoří bohatá kupa galaxií v Panně, vzdálená 60 mil. ly. Rozložení supergalaxií a hnízd galaxií v měřítcích stamilionů až miliardy světelných let tvoří kosmické stěny a kosmické prázdnoty (bubliny).

Měření vzdáleností galaxií

Měření vzdáleností galaxií představuje poslední stupeň určování vzdáleností ve vesmíru. Vzdálenost se určuje několika způsoby:

Změřené vzdálenosti galaxií a katalogy z-parametru umožňují poznávat strukturu a vývoj vesmíru ve velkém měřítku (kosmologie).

podskupina galaxie

galaxie v souhvězdí vzdálenost (ly) abs.hv.velikost (MV) průměr (ly)
Sagitarius 50 000 -13 >10 000
Velký Magellanův oblak 160 000 -18 20 000
Malý Magellanův oblak 210 000 -16 15 000
Ursa Minor 220 000 -9 1 000
Sculptor 260 000 -11 1 000
Draco 270 000 -9 500
Sextans 290 000 -10 3000
Carina 330 000 -9 500
Fornax 450 000 -13 3 000
Leo II 670 000 -10 500
Leo I 830 000 -12 1 000


Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]