Mezihvězdný prach

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Pevné částice v mezihvězdné hmotě. Jsou to zrna o velikosti od setiny mikronu až po zlomky mikronu. Jsou patrně složena z uhlíku, křemičitanů, ledů a kovů. V průměru připadá jedna prachová částice na 10-100 m3 mezihvězdného prostoru, Mezihvězdný prach působí na procházející světlo hvězd dvojím způsobem: rozptyluje světlo do různých směrů a pohlcuje je (mění světelnou energii v teplo). Oba procesy dohromady působí mezihvězdnou extinkci (zeslabení světla vzdálených hvězd). Protože extinkce ovlivňuje především krátké vlnové délky, projevuje se mezihvězdným zčervenáním.

Prachové částice vznikají z atomů uhlíku, křemíku, síry, kyslíku, hliníku, železa a dalších prvků vytvořených v nitru masivních hvězd a vyvržených do mezihvězdného prostoru. Jejich zdrojem jsou proto především staré hvězdy na sklonku života: červení obři,planetární mlhoviny a supernovy. Jejich rozpínající se obálky chladnou a ve vzdálenosti několika miliard kilometrů od povrchu hvězdy jsou už natolik vychladlé, že se atomy těžkotavitelných prvků a jejich molekul shlukují do jemných částic o rozměrech několika nanometrů až po setiny milimetru. Zrna mezihvězdného prachu vznikají z plynů a svým vznikem se podobají spíše „kouřovým částicím“ než prachovým, které vznikají drobením větších pevných těles. Prachové částice vznikají např. při srážkách v pásu planetek.

Infračervené spektrum prachu v obálkách starých hvězd svědčí o uhlíku, karbidu křemíku SiC, oxidu hlinitém Al2O3, silikátech (Mg,Fe)SiO4, sulfidech (FeS, ZnS,CdS). Uhlík je hydrogenovaný - částečně jsou na něj vázány atomy vodíku – např. C2H2, C2H atd. (viz mezihvězdné molekuly). Tyto molekuly jsou základním materiálem pro vznik benzynu (psáno skutečně „ypsilon“) C6H4 - šestiúhelníkového jádra. Následuje vznik fenylacetylenu a radikálů naftalenu. Vzniká přes 40 různých molekul a ještě za teplot několika set stupňů probíhá řada reakcí, které vedou ke kondenzaci polycyklických aromatických uhlovodíků (značených PAH).

Postupným stmelováním narůstají částice až do velikosti několika setin milimetru. Růst prachových částic je náhodný proces, podobně jako u kouřových částic. Proto mají částice mezihvězdný prach nepravidelný tvar, připomínající částice kouře. Zatímco částice mezihvězdný prach vznikají z molekul růstem, prach meziplanetární v pásu planetek vzniká drobením větších těles při srážkách (bylo by proto logičtější říkat „mezihvězdný kouř“). Drobením (např. uhlí, suché hlíny) vzniká i prach na Zemi.

Přehlídka oblohy v infračerveném záření (kterou provedla družice IRAS) ukázala, že většina galaxií obsahuje velká množství mezihvězdný prach; ten září ve střední a daleké infračervené oblasti spektra.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]