Překotný zrod hvězd
Z Wikina
Překotný zrod hvězd je vznik hvězd z obřího molekulového oblaku, ve kterém vznikají stovky až tisíce hvězd současně.
Nejbližší překotný zrod hvězd v Galaxii probíhá v komplexu oblaků u Ró Ophiuchi ve Velké mlhovině v Orionu. Zvláště příznivé podmínky nastávají při setkání nebo srážce dvou galaxií (např. Tykadla, M 82). Družice IRAS objevila tisíce infračervených galaxií, v nichž překotně vznikají hvězdy. Takové galaxie vyzařují v infračerveném záření až 50× více energie než ve světle. Oblasti překotného zrodu hvězd jsou velmi rozsáhlé (několik tisíc světelných roků), zatímco aktivní galaxie vyzařují jen z malé oblasti.
K vytvoření velkých, dostatečně hustých zhustků v obřím molekulovém oblaku (aby došlo - podle Jeansova kritéria - k jeho rozpadu a ke zrodu hvězd) dochází především ve spirálních galaxiích, při jejich vzájemné interakci. Prach z oblaku i prach produkovaný kolem nově zrozených hvězd, přeměňuje jejich intenzivní ultrafialové záření na infračervené záření.
Obsah |
