Velká mlhovina v Orionu
Z Wikina
(M 42, NGC 1976)
Rozsáhlá emisní mlhovina v zimním souhvězdí Oriona. Lze ji dobře vidět pouhým okem uprostřed Orionova meče. Je od nás vzdálena 1500 ly. Ve skutečnosti je viditelná mlhovina jen malou částí obřího molekulového oblaku, a to na jeho bližší straně k nám. Obří oblak zahaluje celé souhvězdí Oriona a patří do něho i Koňská hlava, Plamenná mlhovina, Barnardova smyčka a reflexní mlhovina kolem M 78. Celý komplex mlhovin v Orionu lze však uvidět pouze na snímcích s dlouhou expozicí.
Velká mlhovina je oblast H II. Je buzena k záření mladou čtyřhvězdou Lichoběžník (Trapez), která intenzivně ozařuje mlhovinu, neboť zářivost všech čtyř hvězd je 300 000× větší než sluneční zářivost. Hmotnost každé hvězdy Lichoběžníka se rovná několika desítkám slunečních hmotností. Ultrafialové záření je mlhovinou pohlcováno, její atomy jsou ionizovány a excitovány. Při rekombinaci a deexcitaci mlhovina vysílá světlo (v němž mlhovinu vidíme), rádiové, infračervené a rentgenové záření. V infračerveném spektru okolí Lichoběžníka jsou dvě výrazné emise, a to u 9,7 mm a 18 mm, které – jak dokazuje srovnání se spektry v laboratoři – jsou emitovány silikátovým prachem. Lichoběžník je středem Orionovy asociace mladých žhavých hvězd tříd O a B.
M 42 je jednou z nejbližších oblastí překotného zrodu hvězd. Mimo vyspělých hvězd asociace (které jsou na hlavní posloupnosti) jsou v ní ještě objekty v různých vývojových stadiích: temné mlhoviny, globule, prahvězdy, nedospělé hvězdy typu T Tauri, masery, infračervené Becklinovy–Neugebauerovy objekty, infračervená Kleinmannova–Lowova mlhovina, osamocené planety a mnoho protoplanetárních disků.
a = 5h35m, d = –5°27′, r = 1500 ly, mV = 4,0
úhlový rozměr:
Velká mlhovina: 60′ (rozloha čtyř úplňků)
celý komplex: přes 10° (rozloha 400 úplňků)
lineární rozměr:
Velká mlhovina: 26 ly
celý komplex: přes 260 ly
Obsah |
