Osamocená planeta

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Význam slova planeta se měnil s časem. V antice to bylo světlo bloudící na obloze (z řec. planetein – bloudit, měnit místo). Proto Řekové a Římani považovali i Slunce a Měsíc za planety. V novověku, s příchodem heliocentrického systému, Slunce přestalo být považováno za planetu a astronomové v něm poznali mohutné žhavé centrální těleso, kolem něhož obíhají ostatní, mnohem menší a chladné planety; Měsíc dokonce degradoval na jedno z mnoha desítek ještě menších těles obíhajících kolem samotných planet.

Až do konce 20. stol. pro nás planety znamenaly nesvítící tělesa obíhající Slunce. Vyspělá astronomická technika (zvláště pak astrometrie a spektroskopie) prokázala, ze jsou i mimosluneční planety, které obíhají kolem jiných hvězd. Vysoká rozlišovací schopnost Hubbleova dalekohledu umožnila uvidět ve Velké mlhovině v Orionu mnoho protoplanetárních disků, rodících se planetárních soustav kolem vznikajících hvězd.

Velké infračervené dalekohledy na Mauna Kea objevily v jádru téže mlhoviny (ve hvězdokupě kolem Lichoběžníka) nejen rodící se hvězdy, ale i osamocené hnědé trpaslíky a tělesa velikosti planet bez centrální hvězdy. Objevené osamocené planety vznikly nedávno, před tisíci roky, a jsou ještě žhavé. Jejich infračervené záření není odražené záření centrální hvězdy, ale pochází z gravitační kontrakce rodící se osamocené planety. Ukazuje se, že planety, jak je známe dnes, jsou ve vesmíru velmi častým jevem. Mnohé z nich patří do planetární soustavy kolem některé z hvězd, kdežto jiné jsou osamocená chladnoucí tělesa, putující mezihvězdným prostorem. Životodárnými mohou být jen ty prvé, kterým dodává potřebné světlo jejich „slunce“.

Obsah

Odkazy

Planeta

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje