Hnědý trpaslík

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Plynná koule, jejíž hmotnost je menší než 8 % sluneční hmotnosti Mo a 10 až 100× větší než hmotnost obří planety. Je dostatečně velký, aby se vlastní gravitací smrštil, zahřál a zářil tmavě červeným světlem, nepostačuje však k tomu, aby se uvnitř zahřál na 7 mil. K, tak aby v něm mohlo probíhat hoření vodíku jako v normálních hvězdách. Někteří jsou tak malí, že nedosáhnou ani teplotu 6 mil. K, potřebnou k přeměně lithia v helium. V jejich spektru jsou zřetelné čáry lithia a vyskytují se i čáry ostatních alkalických prvků (sodíku, draslíku, rubidia, cesia). Dalším spektrálním znakem hnědých trpaslíků je výskyt methanu, který je běžný v atmosférách obřích planet. Ten se vyskytuje pouze za teplot menších než 1300 K, takže v normálních hvězdách není. V hnědým trpaslíku se nevyskytují molekuly oxidů titanu ani vanadu – na rozdíl od červených trpaslíků, v jejichž spektru tyto oxidy dominují. Tyto těžko tavitelné oxidy jsou tam přítomny (při nízkých teplotách) ve formě zrnek. Za klasického hnědého trpaslíka je pokládán Gl 229B, jehož svítivost je milionkrát slabší než sluneční a jehož povrchová teplota je nižší než 1000 K. Je to starý, vychladlý hnědý trpaslík, zatím co hnědí trpaslíci v Plejádách jsou mladí (asi 50 mil. let), a mají proto vyšší teplotu (2600–2800 K). Nejnižší známou hmotnost má hnědý trpaslík v Plejádách, a to 35 hmotností Jupitera. Někdy je hnědý trpaslík označován jako hvězda spektrální třídy L. Označení „hnědý“ je zavádějící, neboť barva hnědého trpaslíka je ve skutečnosti červená; avšak název červený trpaslík byl už dříve zaveden pro hvězdy o hmotnosti menší než 0,5 Mo. Svítivost hnědého trpaslíka je malá, a proto byly objeveny poměrně pozdě. První spolehlivě identifikovaný hnědý trpaslík byl objeven až v r. 1995. Na počátku r. 2000 jich bylo známo asi 100. Někteří jsou průvodci hvězd, jiní (a ti jsou mnohem častější) jsou osamocení. Velké množství osamocených hnědých trpaslíků objevil největší infračervený dalekohled (anglický 4m UKIRT na Havaji), a to v oblasti překotného zrodu hvězd kolem Lichoběžníka ve Velké mlhovině v Orionu. Jsou známy i páry hnědých trpaslíků. Na základě pozorování HST je hnědý trpaslík tím více, čím menší mají hmotnost. To platí až k rozhraní s obřími planetami. Podle předběžného odhadu je počet hnědých trpaslíků v Galaxii srovnatelný s počtem hvězd (150 mld.).

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje