Lithium

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(Li)

Nejlehčí kov a nejlehčí pevný prvek vůbec. Je nejtěžším prvkem, který vznikl v kosmologické nukleosyntéze v prvých okamžicích po vzniku vesmíru. Má poloviční hustotu než voda. Název pochází z řec. lithos – kámen, neboť se vyskytuje v minerálech, zatímco druhé dva alkalické kovy (sodík a draslík) byly objeveny v rostlinách. Je ve všech sopečných horninách a v minerálních vodách. Lithium je jeden ze tří prvků (spolu s beryliem a borem), jejichž výskyt ve vesmíru je abnormálně nízký (viz chemické složení vesmíru). Červená čára 6708 Å je velmi slabá ve spektru Slunce, je však zřetelná ve skvrnách. Vyskytuje se ve spektru pekuliárních obrů spektrálních tříd G až M (viz lithiové hvězdy) a v některých hvězdách typu T Tauri. Ve sluneční soustavě je poměr Li/H = 10–9, v mezihvězdné hmotě jen 2 x 10–10. Asi 10x častěji se vyskytuje izotop 7Li než 6Li. Výskyt lithia v atmosférách hvězd je důležitou informací o vnitřní stavbě hvězdy a o jejím vývoji. Při poměrně nízkých teplotách se lithium s vodíkem mění fúzí v helium. V prahvězdě se l. při teplotách 4–5 mil. K vyčerpá za několik mil. let. I malý výskyt lehkých prvků (deuteria, l., berylia a boru) v atmosférách normálních hvězd (vč. Slunce) svědčí o tom, že v nich nedochází k výměně plazmatu mezi jádrem a atmosférou. L. s deuteriem a heliem vznikly v počátečním období vesmíru (viz kosmologická nukleosyntéza). Hvězdy se l. a deuteria zbavují už při svém zrodu, ve fázi prahvězdy. V současné době vznikají nová jádra l., berylia a boru jen v mezihvězdném prostoru. Těžká jádra kosmického záření se při srážce s mezihvězdným atomem tříští a dávají vznik lehčím atomům, mezi nimi i lithiu. Proto je jeho výskyt v kosmickém záření mnohem větší než na hvězdách.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]