Mimosluneční planety

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(exoplanety)

Slunce není jedinou hvězdou, která je provázena planetami. Přesná pozorování polohy blízkých hvězd, ale především jemné kolísání radiální rychlosti pozorované hvězdy svědčí o přítomnosti planety v její blízkosti. Zatím se daří objevovat jen masivní planety srovnatelné s Jupiterem. Podařilo se však najít i planetární soustavu u pulzaru PSR 1257+12 s planetami, jejichž hmotnost je srovnatelná s hmotností Země. Několik z mnoha hvězd, u nichž byla prokázána planeta U hvězdy je udána její vzdálenost od nás (ve světelných rocích), její jasnost (magnituda V z UBV systému) a spektrální třída. Hmotnost planety MPL je udána v hmotnostech Jupitera MJ nebo v hmotnosti Země MZ. Oběžná doba P je vyjádřena ve dnech nebo v rocích. Velká poloosa (a) oběžné dráhy planety je v astronomických jednotkách (a.j.). Ne všechny údaje jsou přesné. hvězda.

ρ CrB 47 Uma70 ViraτBoo
název r (ly) mV spekt. MplMJ a (AU) P (dny)
51 Peg 50 5,5 G2 IV 0,5 0,05 4,229
υ And 53 4,6 F7 V 0,8 0,57 4,611
54 5,4 G2 V 1,1 0,23 39,645
46 5,1 G0 V2 8 2,11 2,98 roků
59 5 G4 V 6,6 0,43 116,6
49 4,5 F6 IV 3,9 0,046 3,313


K mimoslunečním planetám je třeba počítat i osamocené planety, které nemají svoji hvězdu a které se pohybují kosmickým prostorem samy. Jejich existenci (např. v souhvězdí Chameleona nebo ve Velké mlhovině v Orionu) dokázaly snímky pořízené velkými infračervenými dalekohledy (např. Subaru a UKIRT na Mauna Kea. Osamocené planety lze zatím dokázat jen brzy po jejich vzniku, tj. pokud jsou žhavé a září dostatečně intenzivně v infračervené oblasti spektra.

xxxxx

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje