Gravitační kontrakce

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Gravitační kontrakce je smršťování vlastní tíhou. Uplatňuje se při vzniku, vývoji i zániku hvězd.

Hvězdy vznikají gravitační kontrakcí globulí. Smršťování pokračuje do té doby, pokud jejich svítivost jde na úkor gravitační energie globule. Takové hvězdy leží v barevném diagramu napravo od hlavní posloupnosti.

Obsah

Vývoj hvězdy

Po vyhoření vodíku hvězdy na hlavní posloupnosti dochází ke gravitační kontrakci jádra hvězdy, jádro se smršťuje a zahřívá na teplotu 100 mil. K, kdy dojde k hoření helia. Vnější obal hvězdy se rozpíná a hvězda se stává červeným obrem. Jádro se mění v bílého trpaslíka a vnější obal se rozpíná jako planetární mlhovina.

Gravitace je tedy u vzniku hvězd, zaskakuje jako zdroj jejich zářivosti za termonukleární reakce u starých hvězd. Zahřívá jádro po ukončení jedné reakce, aby mohla nastoupit další reakce při vyšší teplotě (viz vývoj hvězd a nukleogeneze). Po ukončení všech termonukleárních reakcí ukončí gravitace jejích život: u hvězd o velké hmotnosti dochází po vyhoření všech termonukleárních reakcí k velmi prudké gravitační kontrakci, nazývané gravitační kolaps.

Význam gravitační kontrakce

V malém měřítku je gravitační kontrakce zdrojem vlastní energie Jupitera a Saturna. Ve velkém měřítku se gravitační kontrakce uplatňovala i při vzniku galaxií. V kosmologické teorii oscilujícího vesmíru má gravitační kontrakce celého vesmíru základní význam.

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]