Astrometrie
Z Wikina
Astrometrie nebo také poziční astronomie je odvětví astronomie, které se zabývá přesným určováním poloh nebeských těles na nebeské sféře.
Světelný paprsek přicházející z nebeského tělesa je charakterizován třemi základními vlastnostmi:
- směrem
- intenzitou
- spektrálním složením
Přesné určení směru, z něhož paprsek přichází, je předmětem astrometrie, intenzitou se zabývá fotometrie a složením paprsku spektroskopie. Do astrometrie náleží také studium změn poloh způsobených precesí, nutací a vlastním pohybem.
Obsah |
Fotografická astrometrie
určuje polohy hvězd, planet, planetek a komet vzhledem k referenčním hvězdám na fotografické desce.
Meridiánová astrometrie
určuje polohy vzhledem k pohybu Země. Velký pokrok v astrometrii byl dosažen pomocí astrometrických družic, z nichž nejznámější je Hipparcos.
Sférické souřadnice
Poloha na obloze je vyjádřena dvojicí sférických souřadnic. Podle základní roviny jsou různé systémy souřadnic. V poslední době byl základní systém pro astrometrická měření určen polohou 212 vzdálených kompaktních rádiových galaxií a kvazarů. Tento nově zaváděný astrometrický souřadnicový systém se nazývá ICRF (International Celestial Reference Frame - Mezinárodní systém nebeských souřadnic). Přesnost, s jakou jsou v ICRF určeny osy, je 0,000 02´´. Ve světle je tento systém astrometrických souřadnic realizován v katalogu Hipparcos.
