Nebeská sféra

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Nebeská nebo světová sféra je myšlená koule obrovského poloměru. Je užitečnou pomůckou k určování polohy nebeských těles a různých bodů na obloze.

Obsah

Poloha a pohyb nebeské sféry

Podle potřeby se za střed nebeské sféry uvažuje střed Země, střed Slunce nebo pozorovatel. Poloha na nebeské sféry se určuje pomocí některé souřadnicové soustavy. Určená poloha tělesa na nebeské sféře udává pouze směr, nikoliv jeho vzdálenost.

Nebeská sféra se otáčí kolem světové osy (nebeské osy), která je totožná s osou rotace Země. Otočí se jednou za hvězdný den. Body, v nichž světová osa protíná nebeskou sféru, nazýváme světové póly (nebeské póly) – severní a jižní. Rovina kolmá k světové ose a procházející středem nebeské sféry, se nazývá světový rovník (nebeský rovník). Tělesa sluneční soustavy mění svoji polohu na nebeské sféře. Střed slunečního disku opíše za rok na nebeské hlavní kružnici, kterou nazýváme ekliptika. Průsečíky světového rovníku s ekliptikou jsou jarní a podzimní bod. Kolmice k rovině ekliptiky protíná nebeskou sféru v severním a jižním pólu ekliptiky.

Třetí důležitá soustava sférických souřadnic vychází od pozorovatele: základní přímkou je tížnice – směr tíže v místě pozorovatele. Tížnice protíná nebeskou sféru v zenitu (nadhlavníku) a v nadiru (podnožníku). Rovina kolmá k tížnici a procházející místem pozorovatele se nazývá rovina obzoru. Její průsečnice s nebeskou sférou je obzorník nebo obzor. Průsečíky obzoru se světovým rovníkem se nazývají východní a západní bod obzoru. Ty se po světovém rovníku pohybují – každý z nich ho proběhne jednou za jeden hvězdný den.

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje