Obzor
Z Wikina
Český název pro horizont.
- Obecně část zemského povrchu, kterou lze přehlédnout z jednoho místa. Největší obzor vůbec měla posádka Apolla z povrchu Měsíce, neboť viděla polovinu zemského povrchu.
- Čára, která odděluje pozorovatelný terén a oblohu. Její průběh je dán charakterem krajiny.
- V astronomii se tak někdy označuje hlavní kružnice, zpravidla nazývaná obzorník, ve které vodorovná rovina protíná nebeskou sféru. Zdánlivý obzor je určen rovinou tečnou v místě pozorovatele. Rovina nebeského obzoru je rovnoběžná a prochází středem Země.
Obsah |
