Země

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Země (Zeměkoule) je třetí planetou sluneční soustavy.

Obsah

Původ jména

Jediná planeta, jejíž jméno v češtině je slovanského původu. Její řecké jméno Gaia znamená matka. Podle Hesiodose („O původu bohů“, 7. stol. př. Kr.) „...všeplodná, všeživná, ctihodná, veleslavná matka nejen lidí ale i bohů“. Sídlila na Olympu a odpradávna se těšila velké úctě. Byly jí zasvěceny chrámy, oltáře a byla znázorňována, jak se vynořuje ze země, s rohem hojnosti nebo jak krmí své děti.

Gaia je podle Aischyla (Upoutaný Prometheus) původkyní veškerého řádu. Ona se z chaosu zrodila a chaos potom přetvořila v uspořádaný kosmos. Dobrotivě dává život všem tvorům, avšak bere je nelítostně zpět do svého lůna. Všichni tvorové z ní zrození v ní skončí. Je zároveň bohyní života i smrti.

Obecně o Zemi

Země je z lidského hlediska nejdůležitější planeta vůbec. Ze skupiny čtyř terestrických planet je největší. Ve sluneční soustavě je jedinou planetou, na níž je tekoucí voda a bohatá biosféra. Mnoho základních poznatků o nitru Země, o zemském elipsoidu, o jejím povrchu, o zemské atmosféře a o složitých pohybech (rotace Země, nutace, precese, revoluce) bylo získáno v minulosti z jejího povrchu. Pohled na naši planetu zvenku, z vesmíru, byl možný, až když ji člověk v kosmické lodi oblétal nebo ji v lodi Apollo]] opustil a vydal se k Měsíci.

Stavba

Země je složena z několika vrstev, lišících se hustotou, teplotou, skupenstvím, chemickým složením a množství látky v nich obsaženém. Celkovou hmotnost Země MZ lze určit pomocí třetího Keplerova zákona z pohybu Měsíce nebo z tíhového zrychlení g = GMZ/RZ2 , kde G je gravitační konstanta, RZ je poloměr Země a g je určeno přímým měřením.

Rozložení hmoty Země do jednotlivých vrstev
vrstva hmotnost (1024 kg)
atmosféra 0,0000051
hydrosféra 0,0014
kůra 0,026
plášť 4,043
vnější jádro 1,835
jadérko 0,09675

Většina hmoty Země je soustředěna ve žhavotekutém (plastickém) plášti, většina zbývající hmoty Země je v roztaveném vnějším jádru. O nitru Země získávají geofyzikové a geologové poznatky především pomocí seizmických vln. Zhruba lze zemské těleso rozdělit na tři soustředné vrstvy: kůru, plášť a jádro.

Voda (hydrosféra) pokrývá přibližně dvě třetiny zemského povrchu. Plynný obal (zemská atmosféra) má hmotnost 5,1 × 1018 kg, což je přibližně miliontina celkové hmotnosti Země.

Magnetosféra Země je rozsáhlý prostor, v němž působí magnetické pole Země. Ve směru ke Slunci se magnetosféra prostírá do vzdálenosti 60 tis. až 90 mil. km v závislosti na sluneční činnosti. Ve směru opačném (od Slunce) sahá ohon magnetosféry až do vzdálenosti milion kilometrů, tedy daleko za dráhu Měsíce.

Vlastnosti

hmotnost: 5,9736 × 1024 kg
rovníkový poloměr: 6 378 km
polární poloměr: 6 356 km
střední poloměr: 6 371 km
poloměr jádra: 3 485 km
zploštění: 0,0034
střední hustota: 5,520 g cm–3
tíhové zrychlení: 9,78 m s–2
úniková rychlost: 11,186 km s–1
Bondovo albedo: 0,385
geometrické albedo: 0,367
hvězdná velikost: –3,86
sluneční konstanta: 1380 W m–2
odpovídající teplota: 247,3 K
průměrná teplota povrchu: 281 K
maximální teplota povrchu: 310 K
minimální teplota povrchu: 260 K
topografický rozsah: 20 km
nejvyšší bod na povrchu: Mount Everest (přes 8 km nad mořem)
moment setrvačnosti (I/MR2): 0,3308

Atmosféra

tlak na povrchu: 1014 mb
hustota na povrchu: 1,217 kg m–3
výškový stupeň: 8,5 km
průměrná teplota: 288 K
denní rozsah teplot: 283–293 K
rychlost větrů: od 0 do 100 m s–1
střední molekulová váha: 28,97 g mol–1

složení suchého vzduchu (objemová procenta): hlavní plyny : dusík (N2) 78,084 %; kyslík (O2) 20,946 % ostatní (ppm obj.): argon (Ar) – 9340; oxid uhličitý (CO2) – 350; neon (Ne) – 18,18; helium (He) – 5,24; methan CH4 – 1,7; krypton (Kr) – 1,14; vodík (H2) – 0,55;obsah vody (H2O) je velmi proměnlivý, typicky je kolem 1 %

Pohyb

trvání jedné otočky (360°): 0,99727 dne, tj. 23,9345 h
velká poloosa: 149,6 × 106 km (1,00000011 AU)
hvězdný rok: 365,256 dne
tropický rok: 365,242 (365 d 5 h 48 min 45,7 s)
perihel: 147,1 × 106 km
afel: 152,1 × 106 km
střední rychlost ve dráze: 29,79 km s–1
sklon dráhy: 0,00°
výstřednost dráhy: 0,01671022
hvězdný den: 23,9345 h
sklon ekliptiky: 23,45°
délka perihelu: 102,94719° (pro rovnodennost 2000)

Magnetosféra

severní pól: zeměpisná šířka 78,6° N; zeměpisná délka 70,1° W vzdálenost středu dipólu od středu Země: 0,0725 RE

směr vektoru vzdálenosti: 18,3° N, 147,8° E


Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]