Země
Z Wikina
Země (Zeměkoule) je třetí planetou sluneční soustavy.
Obsah |
Původ jména
Jediná planeta, jejíž jméno v češtině je slovanského původu. Její řecké jméno Gaia znamená matka. Podle Hesiodose („O původu bohů“, 7. stol. př. Kr.) „...všeplodná, všeživná, ctihodná, veleslavná matka nejen lidí ale i bohů“. Sídlila na Olympu a odpradávna se těšila velké úctě. Byly jí zasvěceny chrámy, oltáře a byla znázorňována, jak se vynořuje ze země, s rohem hojnosti nebo jak krmí své děti.
Gaia je podle Aischyla (Upoutaný Prometheus) původkyní veškerého řádu. Ona se z chaosu zrodila a chaos potom přetvořila v uspořádaný kosmos. Dobrotivě dává život všem tvorům, avšak bere je nelítostně zpět do svého lůna. Všichni tvorové z ní zrození v ní skončí. Je zároveň bohyní života i smrti.
Obecně o Zemi
Země je z lidského hlediska nejdůležitější planeta vůbec. Ze skupiny čtyř terestrických planet je největší. Ve sluneční soustavě je jedinou planetou, na níž je tekoucí voda a bohatá biosféra. Mnoho základních poznatků o nitru Země, o zemském elipsoidu, o jejím povrchu, o zemské atmosféře a o složitých pohybech (rotace Země, nutace, precese, revoluce) bylo získáno v minulosti z jejího povrchu. Pohled na naši planetu zvenku, z vesmíru, byl možný, až když ji člověk v kosmické lodi oblétal nebo ji v lodi Apollo]] opustil a vydal se k Měsíci.
Stavba
Země je složena z několika vrstev, lišících se hustotou, teplotou, skupenstvím, chemickým složením a množství látky v nich obsaženém. Celkovou hmotnost Země MZ lze určit pomocí třetího Keplerova zákona z pohybu Měsíce nebo z tíhového zrychlení g = GMZ/RZ2 , kde G je gravitační konstanta, RZ je poloměr Země a g je určeno přímým měřením.
| vrstva | hmotnost (1024 kg) |
|---|---|
| atmosféra | 0,0000051 |
| hydrosféra | 0,0014 |
| kůra | 0,026 |
| plášť | 4,043 |
| vnější jádro | 1,835 |
| jadérko | 0,09675 |
Většina hmoty Země je soustředěna ve žhavotekutém (plastickém) plášti, většina zbývající hmoty Země je v roztaveném vnějším jádru. O nitru Země získávají geofyzikové a geologové poznatky především pomocí seizmických vln. Zhruba lze zemské těleso rozdělit na tři soustředné vrstvy: kůru, plášť a jádro.
Voda (hydrosféra) pokrývá přibližně dvě třetiny zemského povrchu. Plynný obal (zemská atmosféra) má hmotnost 5,1 × 1018 kg, což je přibližně miliontina celkové hmotnosti Země.
Magnetosféra Země je rozsáhlý prostor, v němž působí magnetické pole Země. Ve směru ke Slunci se magnetosféra prostírá do vzdálenosti 60 tis. až 90 mil. km v závislosti na sluneční činnosti. Ve směru opačném (od Slunce) sahá ohon magnetosféry až do vzdálenosti milion kilometrů, tedy daleko za dráhu Měsíce.
Vlastnosti
| hmotnost: | 5,9736 × 1024 kg |
| rovníkový poloměr: | 6 378 km |
| polární poloměr: | 6 356 km |
| střední poloměr: | 6 371 km |
| poloměr jádra: | 3 485 km |
| zploštění: | 0,0034 |
| střední hustota: | 5,520 g cm–3 |
| tíhové zrychlení: | 9,78 m s–2 |
| úniková rychlost: | 11,186 km s–1 |
| Bondovo albedo: | 0,385 |
| geometrické albedo: | 0,367 |
| hvězdná velikost: | –3,86 |
| sluneční konstanta: | 1380 W m–2 |
| odpovídající teplota: | 247,3 K |
| průměrná teplota povrchu: | 281 K |
| maximální teplota povrchu: | 310 K |
| minimální teplota povrchu: | 260 K |
| topografický rozsah: | 20 km |
| nejvyšší bod na povrchu: | Mount Everest (přes 8 km nad mořem) |
| moment setrvačnosti (I/MR2): | 0,3308 |
Atmosféra
| tlak na povrchu: | 1014 mb |
| hustota na povrchu: | 1,217 kg m–3 |
| výškový stupeň: | 8,5 km |
| průměrná teplota: | 288 K |
| denní rozsah teplot: | 283–293 K |
| rychlost větrů: | od 0 do 100 m s–1 |
| střední molekulová váha: | 28,97 g mol–1 |
složení suchého vzduchu (objemová procenta): hlavní plyny : dusík (N2) 78,084 %; kyslík (O2) 20,946 % ostatní (ppm obj.): argon (Ar) – 9340; oxid uhličitý (CO2) – 350; neon (Ne) – 18,18; helium (He) – 5,24; methan CH4 – 1,7; krypton (Kr) – 1,14; vodík (H2) – 0,55;obsah vody (H2O) je velmi proměnlivý, typicky je kolem 1 %
Pohyb
| trvání jedné otočky (360°): | 0,99727 dne, tj. 23,9345 h |
| velká poloosa: | 149,6 × 106 km (1,00000011 AU) |
| hvězdný rok: | 365,256 dne |
| tropický rok: | 365,242 (365 d 5 h 48 min 45,7 s) |
| perihel: | 147,1 × 106 km |
| afel: | 152,1 × 106 km |
| střední rychlost ve dráze: | 29,79 km s–1 |
| sklon dráhy: | 0,00° |
| výstřednost dráhy: | 0,01671022 |
| hvězdný den: | 23,9345 h |
| sklon ekliptiky: | 23,45° |
| délka perihelu: | 102,94719° (pro rovnodennost 2000) |
Magnetosféra
severní pól: zeměpisná šířka 78,6° N; zeměpisná délka 70,1° W vzdálenost středu dipólu od středu Země: 0,0725 RE
směr vektoru vzdálenosti: 18,3° N, 147,8° E
Odkazy
Reference
Související témata
- Albedo Země
- Chvost Země
- Jadérko Země
- Jádro Země
- Křížič Země
- Hmotnost země
- Záření Země
- Země jako kosmické těleso
- Vztahy Slunce–Země
- Teplota Země
- Stín Země
- Magnetické pole Země
- Nitro Země
- Ohon Země
- Orientace Země
- Poloměr Země
- Pronikavé záření Země
- Rotace Země
- Zemská atmosféra
- Zemská hmotnost
- Zemská osa
- Zemský elipsoid
- Zemský poloměr
Literatura
Internetové odkazy
- Jak vznikl život na Zemi - Svatopluk Civiš, Martin Ferus (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR) v pořadu Hyde Park Civilizace dne 17. 1. 2015
