Orion
Z Wikina
(2. pád Orionis, zkr. Ori, čes. Orion)
Symetrické a nejznámější souhvězdí zimní oblohy.
Báje vypráví o lovci Orionovi, jehož otcem byl Poseidon, vládce všech vod. Jeho matkou byla lovkyně z družiny bohyně lovu Artemidy, a proto měl Orion v Artemidě mocnou ochránkyni. Od svého otce dostal schopnost pohybovat se i v nejhlubším moři. Tam pronásledoval sličné nymfy Plejády tak dlouho, až uprosily Dia, aby je raději proměnil v nějaká zvířata. Zeus je proměnil v holuby a později ve skupinu hvězd na obloze, dodnes nazývanou Plejády. Jindy zase Orion svým chvástáním urazil bohyni Héru. Za trest byl pokousán obrovským štírem a zemřel. Na přímluvu Artemidy byl i se svým psem Siriem přenesen na oblohu právě proti Štíru. Ti dva se dodnes nenávidí. Proto je bohové umístili od sebe co
možná nejdále. Nikdy nejsou oba současně nad obzorem. Orion mizí za západním obzorem v době, kdy se na východě objevuje Štír
Orion je pro svoji symetrii bezesporu jedno z nejhezčích souhvězdí na obloze. Bylo známo už tři tisíciletí před rozkvětem řecké kultury, a to v Mezopotámii. Tamější obyvatelé je nazývaly Uru-anna (světlo oblohy). Z tohoto názvu vzniklo jméno Orion. Polynésané, výborní plavci a rybáři, viděli v Orionu „síť, do níž chytá stvořitel Maui slunečního ptáka“.
Souhvězdí je bohaté na zajímavé objekty. Chladný veleobr a Ori (Betelgeuze) je nepravidelná proměnná. Její poloměr je větší než vzdálenost Země od Slunce. Právě pro tuto obrovitost a poměrnou blízkost (600 ly) se podařilo Hubbleovu dalekohledu pořídit snímek disku Betelgeuze. Je to (kromě Slunce) prvý obraz hvězdy v historii lidstva vůbec. Betelgeuze se mění v obdobích pěti až šesti let. Její oranžově červená barva svědčí o nízké teplotě. Většina ostatních hvězd v Orionu je mnohem mladší, jsou žhavé, bílé až namodralé, neboť mají vysokou teplotu. Tvoří jednu skupinu se společným původem – Orionovu asociaci. Středem asociace je Velká mlhovina v Orionu (M 42), viditelná pouhým okem uprostřed Orionova meče. Představuje zřejmě zbylý zhustek původního obřího molekulového oblaku, z něhož jednotlivé hvězdy asociace zhušťováním vznikaly. Je jen částí obrovského Orionova komplexu mezihvězdné hmoty v různých formách a je jednou z nejbližších oblastí, kde v současnosti probíhá překotný zrod hvězd.
V druhé polovině října se Země na své dráze kolem Slunce střetává s rozsáhlým proudem meteoroidů, který za sebou nechává Halleyova kometa. Při vletu do atmosféry zazáří jako meteory vyletující od hvězdy x Ori. Nazýváme je proto Orionidy. Nejvíce padají kolem 20. října, kdy Země prochází nejhustší částí proudu.
Pod hvězdou z Ori v Orionově pásu je zářící plynná mlhovina (IC 434), na kterou se promítá záliv tmavé neosvětlené mezihvězdné hmoty. Tomuto zálivu se podle jeho tvaru říká Koňská hlava. Nedaleko je hvězda s Ori, nejpůsobivější a nejbarevnější skvost v souhvězdí. Je to šestihvězda ve vzdálenosti 1800 ly, vzniklá poměrně nedávno – jako většina hvězd v Orionu. Celý Orionův komplex (vč. tisíce horkých bílých hvězd) se utvářel do dnešní podoby před několika miliony let, a to uvnitř obřího molekulového oblaku. Jeho hvězdy jsou seskupeny do tří skupin: kolem hvězd l Ori, e Ori a Lichoběžníka. Ultrafialové záření Lichoběžníka se zachycuje ve Velké mlhovině a mění se (fluorescencí) ve světlo. V levém rameni Orionu je modrobílá hvězda Bellatrix. V astrologických spisech se můžeme dočíst, že ženy narozené pod jejím vlivem jsou velmi výmluvné. Znamená to snad, že převážná většina žen na naší planetě se narodily pod jejím vlivem ?
| hvězda | α | δ (°) | r (ly) | vr (km s–1) | mV | spekt. | B–V |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| α Betelgeuze | 05h55m | +07,4 | 428 | +20 | 0,5 | M1 Ia-Iab | +1,8 |
| β Rigel | 05h15m | –08,2 | 773 | +21 | 0,1 | B8 Iae | –0,0 |
| γ Bellatrix | 05h25m | +06,4 | 243 | +18 | 1,6 | B2 III | –0,2 |
| δ Mintaka | 05h32m | –00,3 | 916 | +12 | 6,8 | B2 V | –0,2 |
| 05h32m | –00,3 | 2,2 | B0 II+O9 V | –0,2 | |||
| ε Alnilam | 05h36m | –01,2 | 1340 | +25 | 1,7 | B0 Iae | –0,2 |
| ζ Alnitak | 05h41m | –01,9 | 815 | +18 | 2,0 | O9.5 Ibe | –0,2 |
| 05h41 | –01,9 | 4,2 | B0 III | ||||
| ι Nair al Saiph | 05h35m | –05,9 | 1326 | +27 | 2,8 | O9 III | –0,2 |
| κ Saiph | 05h48m | –09,7 | 722 | +21 | 2,1 | B0 Ia | –0,2 |
| λ Heka | 05h35m | +09,9 | 1056 | +33 | 3,7 | O8e | –0,2 |
| σ | 05h39m | -02,6 | 1500 | +28 | 3,7 | O9,5V | –0,2 |
Velká mlhovina v Orionu, Koňská hlava, Lichoběžník, Orionidy, protoplanetární disky, Plamenná mlhovina, hvězda Betelgeuze, osamocené planety.
Obsah |
