Zákrytová proměnná

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Zákrytová proměnná nebo také zákrytová dvojhvězda je proměnná hvězda, u níž příčina změn jasnosti není fyzikální, ale geometrická. Je to dvojhvězda, jejíž oběžná dráha je v rovině procházející Zemí. Obě složky se proto během oběhu pro pozorovatele na Zemi střídavě zakrývají. Při hlubším (hlavním) minimu slaběji svítící složka zakrývá jasnější složku. Při opačném zákrytu (tj. při vedlejším minimu) je pokles jasnosti menší. Křivka světelných změn udává periodu oběhu a z hloubky a tvaru minim je možno určit sklon oběžné roviny. Trvání zákrytů ve srovnání s dobou mezi zákryty udává poloměry hvězd – měřeno vzdáleností mezi nimi. Jestliže je zákrytová proměnná spektroskopickou dvojhvězdou s dvojitými čarami, je možno vypočítat poloměry a hmotnosti obou hvězd.

Zákrytové proměnné jsou často těsné dvojhvězdy. Obě složky jsou tak blízko k sobě, že se navzájem gravitací deformují. Mají tvar protáhlého elipsoidu nebo kapky. V takovém případě se jasnost soustavy mění i mimo období zákrytů, neboť v různých fázích pozorujeme různě velké plochy obou hvězd (typ Beta Lyrae). V takovém případě dochází k proměnnosti i tehdy, kdy zákryt během oběhu vůbec nenastane.

Vývoj těsných dvojhvězd je ovlivněn přenosem hmoty z jedné složky na druhou. Podle toho se rozlišují tři hlavní skupiny zákrytových proměnných U těsných dvojhvězd typu W Ursae Maioris se oba Rocheovy laloky dotýkají a jsou obklopeny společným obalem. Ve dvojhvězdách typu W Serpentis přetéká rychle plazma z jedné složky na druhou. Oba tyto typy jsou deformovány do elipsoidálního tvaru, jak lze soudit z jejich křivek světelných změn. Ve třetí skupině jsou vývojově starší zákrytové proměnné, jejichž představitelem je Algol. Byl v nich už dokončen přenos hmoty, jejich tvar je kulový.

Zákrytové proměnné mají pro astronomii velký význam především proto, že z jejich pozorování lze odvodit velmi přesné údaje o průměrech, hmotách a rychlostech rotace obou složek. Mnohé z těchto hvězd jsou tak nejdokonaleji prozkoumané hvězdy vůbec. Zvláště významné jsou ty případy, kdy jedna ze složek při začátku a konci zákrytu prozařuje atmosférou blizší slozky (veleobra). Lze tak získat významné údaje o atmosférických vrstvách hvězd (např. Zéta Aurigae).


Klasifikace a symboly zákrytových proměnných podle General Catalog of Variable Stars

E – zákrytová dvojhvězda. Jedna složka zakrývá druhou s periodou od několika hodin do několika let

EA – (Algol). Kulové hvězdy, čas zákrytu lze určit z křivky světelných změn.

EB – (Beta Lyrae). Hvězdy deformované vzájemnými slapy. Změna jasnosti je spojitá.

EW – (W Ursae Maioris). Složky se téměř dotýkají. Periody menší nez jeden den.


K těmto třídám se přidávají různé přípony:

-AR – (AR Lac). Složky jsou podobři(subgiants)

-D – oddělená dvojhvězda (detached binary)

-DM – oddělená dvojhvězda, hvězdy hlavní posloupnosti

-DS – oddělená.dvojhvězda, podobři

-GS – obr a veleobr (giant, supergiant)

-K – dotyková dvojhvězda, výměna hmoty mezi složkami

-KE – dotyková dvojhvězda s modrou nebo bílou hvězdou

-KW – hlavní složka je žlutá hvězda hlavní posloupnosti, průvodce je podtrpaslík

-PN – jedna z hvězd vytvořila planetární mlhovinu

-RS – (RS CVn). Dodatečné změny způsobené skvrnami, rádiový a rentgenový zdroj

-SD – polodotyková dvojhvězda. Jedna složka předává hmotu druhé

-WD – jedna nebo obě hvězdy bílý trpaslík

-WR – jedna Wolfova–Rayetova hvězda nebo obě



Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]