Veleobr
Z Wikina
Hvězda, jejíž absolutní hvězdná velikost je v intervalu –5 mag až –9 mag. Dělí se na jasné veleobry (Ia) a normální veleobry (Ib).
Modrobílí jasní veleobři jsou na horním konci hlavní posloupnosti (O-hvězdy a B-hvězdy). Jejich poloměry převyšují asi 20× sluneční poloměr. Příkladem je Rigel (B8 Ia, absolutní velikost –8,1). Červení veleobři jsou v HR-diagramu nad oblastí obrů a jejich poloměry převyšují několiksetkrát až tisíckrát sluneční poloměr (u spektrální třídy M). Příkladem je Betelgeuze (M2 Ib, absolutní hvězdná velikost –7,2).
Vzhledem k tomu, že zářivost v. je 104–107 krát větší než sluneční zářivost, kdežto jejich hmotnost (tj. zásoby vodíku) jen 10–100× větší, odehraje se celý vývoj veleobrů během několika statisíců let. Za tuto krátkou dobu proběhnou všechny termonukleární reakce hvězdné nukleosyntézy – od hoření vodíku až po vznik prvků kolem železa. Pak veleobr zaniká jako supernova typu II a zůstane po něm neutronová hvězda (pulzar) nebo (po těch největších) černá díra.
Obsah |