Dvojhvězda
Z Wikina
Pojem dvojhvězda znamená dvě blízké hvězdy.
Obsah |
Druhy dvojhvězd
Pokud je jejich blízkost pouze zdánlivá, tzn. že mají téměř stejné souřadnice na obloze, ale jejich vzdálenosti od nás se velmi liší, jde o optickou dvojhvězdu. Ta je pro astronomii nezajímavá. Naopak skutečné dvojhvězdy mají pro výzkum hvězd základní význam. Jsou to dvojice blízkých hvězd společného původu, které se navzájem přitahují, obíhají kolem společného těžiště, sdílejí společný pohyb a navzájem ovlivňují svůj vývoj. Jejich dráhy kolem společného těžiště jsou elipsy. Dvojhvězdy s krátkými periodami mají dráhy kruhové. Dvojhvězdy jsou běžným jevem ve vesmíru. Pozorování pohybů ve dvojhvězdě je důležité, neboť dovoluje určit hmotnost hvězd. Změříme-li oběžnou dobu a délku velké poloosy vedlejší složky kolem složky hlavní, můžeme určit z třetího Keplerova zákona celkovou hmotnost dvojhvězdy. Jestliže určíme velké poloosy drah obou složek kolem společného těžiště, můžeme určit hmotnost každé složky zvlášť.
Jsou-li obě hvězdy vidět v dalekohledu odděleně, mluvíme o vizuální dvojhvězdě. Optické určení drah je možné, jen když jsou obě složky od sebe dostatečně daleko vzdáleny. Takové vizuální dvojhvězdy, jejichž polohu lze určit přesným měřením, nazýváme astrometrickými dvojhvězdami. Je-li vzdálenost obou hvězd malá, nelze v dalekohledu hvězdy rozlišit. Podvojnost hvězdy se pak projevuje periodickými posuvy čar ve spektru. Takové dvojhvězdě říkáme spektroskopická dvojhvězda. Jestliže oběžná rovina dvojhvězdy míří k nám, potom se obě hvězdy zakrývají a při tom poklesne jejich jasnost; takovou dvojhvězdu nazýváme zákrytová proměnná.
V nedávné době byly objeveny rentgenové dvojhvězdy. To jsou takové dvojhvězdy, kde jedna složka je odumřelá (degenerovaná) hvězda: bílý trpaslík, neutronová dvojhvězda nebo černá díra. Látka z druhé, normální plazmové hvězdy dopadá na odumřelou degenerovanou hvězdu velkou rychlostí a vyzařuje při tom intenzivní rentgenové záření.
Pulzar
Jednou složkou (nebo oběma složkami) ve dvojhvězdě může být pulzar. Jeho pohyb lze sledovat ze zdánlivé změny periody, s jakou pulzuje: jestliže se vzdaluje, perioda se prodlužuje a naopak. V několika případech druhá složka není pozorovatelná - jde patrně o neutronovou hvězdu nebo černou díru. Takovou dvojhvězdou s pulzarem je např. PSR 1913+16 s periodou pulzu 59 ms. Hmotnosti pulzaru i neviditelné druhé hvězdy jsou stejné, a to 1,4 Mo. I druhá složka je neutronová hvězda. Nevidíme ji však pulzovat: buď není pulzarem vůbec, nebo její úzký svazek probíhá mimo Zemi. Oběžná doba se zmenšuje o 75 µs za rok, což znamená, že obě složky se k sobě přibližují po spirále. Ztrácejí energii, kterou vyzařují ve formě gravitačních vln. Energii vyzařovanou jako gravitační vlny lze z vlastností dvojhvězd vypočítat. Odpovídá přesně obecné teorii relativity.
Pozorování
Pozorování vizuálních dvojhvězd není dnes tak populární jako tomu bylo v dřívějších generacích, i když na jejich rozlišení 2" a měření vzdálenosti i pozičního úhlu stačí dalekohled o průměru 10 cm. Zůstalo pouze několik málo starších profesionálních astronomů, kteří měří vizuální dvojhvězdy. V katalozích najdeme přes 78 000 dvojic, na něž evidentně profesionální astronomie nestačí. Pozorování zanedbaných vizuálních dvojhvězd je proto vděčný a záslužný program pro astronomy-amatéry. Pro měření vzdáleností obou složek se užívá vláknový mikrometr nebo fotografická deska. Nová metoda – skvrnková interferometrie – je dobře použivatelná pro vzdálenosti menší než 2".
Je-li pozorování vizuálních dvojhvězd zanedbáváno, těší se naopak velkému zájmu těsné dvojhvězdy, dotykové a polodotykové. V nich se plazma přelévá z jedné složky na druhou. Tím je ovšem narušen normální vývoj obou hvězd.
Nejjasnější známé dvojhvězdy
| Dvojhvězda | Složky dvojhvězdy | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| jméno | označení | hlavní složka (mag) | vedlejší složka (mag) | vzdálenost (") | poziční úhel (°) |
| Sirius | α CMa | –1,44 | 8,49 | 3,5 | 346 |
| Rigil Kent | α Cen | –0,01 | 1,35 | 19,1 | 215 |
| Arcturus | α Boo | 0,00 | 3,33 | 0,3 | 198 |
| Procyon | α Cmi | 0,40 | 10,30 | 5,2 | 28 |
| Agena | β Cen | 0,66 | 4,03 | 0,9 | 234 |
| Acrux | α Cru | 1,34 | 1,73 | 4,1 | 113 |
| Alnitak | ζ Ori | 1,88 | 4,01 | 2,4 | 164 |
| Dubhe | β UMa | 1,88 | 4,80 | 0,7 | 70 |
| Castor | α Gem | 1,93 | 2,97 | 3,1 | 76 |
| Avior | ε Car | 2,03 | 3,99 | 0,5 | 132 |
| Almaak | γ And | 2,19 | 4,88 | 9,6 | 63 |
| Mizar | ζ Uma | 2,23 | 3,85 | 14,4 | 152 |
| Algieba | γ Leo | 2,33 | 3,48 | 4,6 | 124 |
| Mintaka | δ Ori | 2,53 | 3,88 | 0,3 | 140 |
Odkazy
Reference
Související témata
- Astrometrická dvojhvězda
- Dotyková dvojhvězda
- Vizuální dvojhvězda
- Těsná dvojhvězda
- Široká dvojhvězda
- Spektroskopická dvojhvězda
- Neutronová dvojhvězda
- Oddělená dvojhvězda
- Optická dvojhvězda
- Polodotyková dvojhvězda
- Rentgenová dvojhvězda
- Talcottova dvojice hvězd = Šířková dvojice hvězd
