Poziční úhel
Z Wikina
1. Úhel, který svírá měřený směr na obloze (např. osa rotace planety, směr vlastního pohybu hvězdy nebo spojnice od hlavní k vedlejší složce dvojhvězdy) s deklinační kružnicí. Měří se od 0° (sever) proti směru hodinových ručiček (východ je 90°, jih 180°, západ 270°) do 360° (sever).
2. Úhel, který svírá průmět sluneční osy na oblohu s deklinační kružnicí. Měří se kladně na východ a záporně na západ. Maximálně může dosáhnout hodnoty ±26,4°. Je udán v astronomických ročenkách a umožňuje určit polohu (např. slunečních skvrn, slunečních erupcí) v heliografických souřadnicích.
Obsah |
