Sluneční skvrna

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Oblast nižší teploty ve sluneční fotosféře, jevící se jako tmavá skvrna na slunečním disku. Její teplota je kolem 4000 K, zatímco okolní fotosféra má teplotu asi 5800 K. Sluneční skvrny se vyskytují v aktivních oblastech, kde vytvářejí skupiny skvrn. Životnost slunečních skvrn je od několika hodin u nejmenších skvrnek až po několik měsíců u těch největších. Nejmenší viditelné skvrnky se nazývají póry. Jejich průměr je několik set km. Největší viditelné skvrny mají průměr až 20 000 km a jsou viditelné pouhým okem. Jejich rozloha je srovnatelná s povrchem Země. Větší skvrny mají dvě výrazné části: střední tmavou umbru, která je obklopena penumbrou. Penumbra tvoří rozhraní mezi umbrou a fotosférou. V nejnižších vrstvách fotosféry pozorujeme proudění plynů ven ze skvrny, ve vysokých vrstvách naopak vtékají plyny do skvrny – tzv. Evershedův jev.

Sluneční skvrny jsou obrovské a velmi silné magnety na povrchu Slunce. Jejich magnetická intenzita (0,2–0,4 T, 2000—4000 G) je nejsilnější magnetické pole na Slunci. Jejich velikost je různá, od tisíce km až po několikanásobek velikostí Země. Magnetismus slunečních skvrn je důsledkem mohutných elektrických proudů, které tečou při povrchu. Na Slunci mohou téci velice silné proudy, neboť sluneční plazma je výborným vodičem elektřiny. Siločáry ve slunečních skvrnách jsou značně zakroucené a brzdí stoupající horké oblaky v konvektivní vrstvě. Tím je potlačen přenos energie z nitra do fotosféry a skvrny mají teplotu asi o 2000 K nižší.

Sluneční skvrny se vyskytují ve skupinách v královských pásech. Jejich počet je vyjádřen relativním číslem. Curyšská klasifikace třídí skvrny podle vzhledu a rozlohy. Magnetické pole skvrn obsahuje velkou energii, která částečně zahřívá okolní atmosféru a vytváří v ní aktivní oblast. Při prudkém uvolnění magnetické energie dojde ke sluneční erupci nebo k výbuchu Slunce.

Zdrojem magnetické energie slunečních skvrn (a sluneční činnosti vůbec) je diferenciální rotace Slunce a jeho konvektivní vrstva. Mechanismus, který přeměňuje kinetickou energii plazmatu (obsaženou v rotaci a v konvekci) je samobuzené dynamo.

K amatérskému pozorování slunečních skvrn stačí i menší dalekohled, jímž lze promítnout sluneční disk na stínítko za okulárem. Přímé pozorování Slunce i pouhým okem je nebezpečné pro zrak. Pozorování slunečních skvrn odhalilo jedenáctiletý sluneční cyklus.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]