Wolfovy–Rayettovy hvězdy

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(WN, dusíkové hvězdy)

Velmi žhavé hvězdy vysoko na hlavní posloupnosti HR-diagramu. Poprvé popsali tento typ hvězd v r. 1867 Charles Wolf a George Rayet. Nejjasnější WR hvězdou na obloze je hvězda druhé magnitudy – g2 Velorum. Dnes jich je známo v Galaxii a v okolních galaxiích přes 300.

Většina ze známých WR hvězd mají ve spektru buď čáry vodíku (H), helia (He I, He II), uhlíku (C II, C III, C IV) a kyslíku (O II, O III,O IV) nebo helia a dusíku (NII, NIII, NIV, NV). Podle toho se dělí do dvou spektrálních podtříd: WC – uhlíkové hvězdy a WN – dusíkové hvězdy. V obou skupinách je neobvykle vzácný vodíku. Ve skupině WN chybí uhlík a kyslík.

Vedle absorpčních čar jsou ve spektru WR-h. široké emisní čáry (především He I a He II), vyzařované atmosférou, která se rozpíná rychlostí kolem 2000 km s–4. Tento velmi prudký a hustý hvězdný vítr odnáší z WR-h. mnoho hmoty, přibližně 10–4 Mo za rok. Asi polovina známých WR-h. se vyskytuje ve dvojhvězdách, takže lze z jejich pozorování určit hmotnost WR-h. Ta představuje desítky slunečních hmotností|slunečních hmotností. Stáří WR-h. nemůže být větší než 100 000 let. Průvodcem WR-h. ve dvojhvězdě je obvykle hvězda třídy O nebo B. Např. dvojhvězda Gama Venaticorum se skládá z WC8 + O7.


Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje