Dalekohled

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Nejdůležitější astronomický přístroj

A - Sbírá záření velkou plochou

B - Láme a odráží záření z tělesa a vytváří jeho obraz.

Základní částí dalekohledu je objektiv, který vytváří v ohniskové rovině obraz pozorovaného objektu. Objektivem je buď čočka, nebo vyduté zrcadlo. Čočkový dalekohled se nazývá refraktor. Dalekohled s parabolickým zrcadlem se nazývá reflektor. Obecně jsou zrcadlové dalekohledy označovány jako teleskopy. Velké astronomické dalekohledy jsou vesměs reflektory. Kombinací zrcadel a čoček vzniknou katadioptrické dalekohledy. U kulových zrcadel jako objektivů se kulová vada odstraňuje pomocí korekční skleněné desky (viz Schmidtův teleskop) nebo menisku (viz Maksutovův teleskop).

Obraz objektu vytvořený objektivem v ohniskové rovině pozorujeme okulárem jako lupou. Místo okuláru se v ohniskové rovině velkých dalekohledů umísťuje některý z detektorů záření: fotografická deska, spektrograf, fotometr, fotonásobič a v poslední době kamera CCD nebo destička MCP. Množství světla, které dalekohled zachytí, je určeno jeho otvorem (čili aperturou). Je to průřez světelného válce, který se zobrazí v ohniskové rovině. Apertura je dána clonou dalekohledu nebo objímkou objektivu.

Zvětšení dalekohledu vypočteme jako podíl ohniskové vzdálenosti objektivu a ohniskové vzdálenosti okuláru. Dalekohledy mají obvykle několik okulárů s různými ohniskovými vzdálenostmi. Zvětšení dalekohledu je však obvykle omezeno neklidem atmosféry (viz též normální zvětšení). Rozlišovací schopnost dalekohledu je určena průměrem objektivu: čím je průměr větší, tím jemnější podrobnosti lze rozlišit (viz ohybový disk). K zlepšení rozlišovací schopnosti velkých pozemských dalekohledů napomáhá adaptivní a aktivní optika. Z astronomických dalekohledů, s nimiž se na hvězdárnách (ale často i u astronomů-amatérů) setkáváme, uveďme: reflektor, refraktor, Galileův dalekohled, Keplerův dalekohled, Schmidtův teleskop, Maksutovův teleskop, Newtonův teleskop, Cassegrainův teleskop. V nesvětelných oborech elektromagnetického záření pozorují: gama, rentgenový, ultrafialový a infračervený dalekohled. Tyto dalekohledy musí být umístěny na družicích nad atmosférou. Rádiové teleskopy jsou umístěny na povrchu Země, neboť pro rádiové záření je atmosféra většinou propustná. Neutrinové detektory se naopak umísťují hluboko pod povrch, aby nebyly rušeny kosmickým zářením.


Obsah

Největší současné optické dalekohledy

(pro světlo a blízké infračervené záření):

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje