CCD
Z Wikina
CCD (Charge Coupled Device). Elektronické čidlo citlivé nejen na světlo, ale i na infračervené, ultrafialové a měkké rentgenové záření. Bylo vynalezeno v Bellových laboratořích v r. 1970. Nahrazuje fotografickou desku, je však menší (několik cm2), citlivější na mnohem větší rozsah vlnových délek a mnohem účinnější v registraci fotonů. Zatímco CCD zaregistruje více než 75 % dopadajících fotonů, fotografická emulze zachytí kolem 1 %. V ohniskové rovině dalekohledu zaregistruje čidlo CCD více informací a v kratší době než fotografická emulze.
Na tenké polovodičové deštičce (např. z křemíku) jsou seřazeny velmi jemné zobrazovací elementy (pixely) citlivé na fotony. Velikost jednoho pixelu může být 7–24 μm. Pixely jsou uspořádány do několika tisíců řad a několika tisíců sloupců. Užívané CCD-destičky sestávají z 1024 × 1024 pixelů nebo 2048 × 2048 pixelů. Jsou však i velikosti 4096 × 4096 pixelů.
Dopadem fotonu na pixel se uvolní elektron, takže počet elektronů v pixelu odpovídá množství záření, které na něj dopadlo. Jednotlivý pixel má kapacitu až půl milionu elektronů. Do 100 000 elektronů pracuje lineárně. Náboj každého pixelu je pak zaznamenán v digitální formě. Získaná data jsou zpracována počítačem, znázorněna na obrazovce jako snímek nebo graf, nebo přímo počítačově analyzována. CCD se stalo nejužívanějším čidlem v astronomii. Velké i mnohé střední dalekohledy jsou řízeny počítačově. Obrazy vytvořené dalekohledem jsou pomocí CCD snímány a zpracovávány počítačem. CCD téměř zcela vytěsnilo fotografickou emulzi.
Obsah |