Aktivní optika

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Systém elektronických opěr, které automaticky upravují tvar a polohu optického dalekohledu, tak aby byly odstraněny optické chyby vzniklé při pozorování. K nim patří deformace hlavního zrcadla a tubusu při různé orientaci dalekohledu, jakož i při teplotních změnách. Aktivní optika sleduje kvalitu obrazu referenční hvězdy. Vypočítává optické chyby (komu a astigmatismus) a opravuje tvar i nastavení zrcadel tak, aby se chyby vykompenzovaly. Každé 8m hlavní zrcadlo u VLT má váhu 23 t a tloušťku 17,5 cm. Jeho tvar je automaticky přizpůsobován do přesného tvaru ze zadu na 150 bodech. Tak je dosaženo nejkvalitnějšího obrazu. To zároveň dovoluje konstruovat dalekohledy s mnohem většími a lehčími zrcadly, neboť odpadají problémy s váhou zrcadel. Největší klasický zrcadlový dalekohled v Zelenčuku na Kavkaze měl 6m zrcadlo, jehož část musela být odcloněna. Dalekohledy s aktivní optikou mají lehčí zrcadla o průměru 10 m (např. Keckovy dalekohledy).

Účel aktivní optiky je stejný jako adaptivní optiky. Mnohdy jsou proto oba pojmy zaměňovány. Aktivní optika se na rozdíl od adaptivní optiky zabývá pomalými změnami vlnoplochy (několikrát za minutu).

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]